nahoru

Změní se vesmír, když na něj pohlédne myš? Tak se tázal před smrtí Einstein

Ivan Adamovič28. července 2018 • 17:04
Změní se vesmír, když na něj pohlédne myš? Tak se tázal před smrtí Einstein
foto: Archiv nakladatelství Argo

Když policista zastaví kvantového fyzika Heisenberga a zeptá se ho, jestli ví, jakou rychlostí jel, fyzik odpoví, že neví, ale zas přesně ví, kde se právě nachází. Tak tenhle vtip sotva ocení někdo, kdo neví o fyzice mikrosvěta, a tím pádem o Heisenbergově principu neurčitosti vůbec nic. To vše se může změnit po přečtení naučného komiksu Záhady kvantového světa, který se stal poněkud nečekaným bestsellerem nakladatelství Argo.

Vysvětlování vědy laikům je oblíbeným žánrem, který od autorů vyžaduje nejen znalosti, ale také vynalézavost při objasňování pojmů a objevů, které obvykle vyžadují léta studia. Popularizátoři se tak musejí uchylovat k nejrůznějším analogiím a zjednodušeným modelům. Pamětníci si možná ještě dnes vybaví pomyslné ploštěnky žijící na povrchu gumového balonku, jež v seriálu Okna vesmíru dokořán nafukoval Jiří Grygar, aby ukázal rozpínání vesmíru. Nebo půvabné kresby Jaroslava Maláka v knize Co to je teorie relativity.

Zabil Spider-Man svou holku? O fyzice superhrdinů s dr. Jamesem Kakaliosem
Kateřina Kadlecová 10. května 2016 • 14:41

Zabil Spider-Man svou holku? O fyzice superhrdinů s dr. Jamesem Kakaliosem

Svět pajďuláka Boba 

Do tohoto kánonu vědecko-popularizačních publikací můžeme směle již dnes zařadit Záhady kvantového světa, které nakreslil Mathieu Burniat a napsal významný francouzský fyzik Thibault Damour. Pokud překousnete pitvorný vzhled hlavního hrdiny, panáčka s kulatou hlavou, který je věčně se tázajícím průvodcem po knize, chystají vám autoři už jen samá radostná překvapení.

Jak seznámit čtenáře s něčím tak spletitým, jako je kvantové fyzika? Ideálně ji odvyprávět jako příběh idejí. Zmíněný pajďulák Bob se propadne do fantaskního světa, kde má možnost postupně navštěvovat jednotlivé vědecké superhvězdy, které pokládaly základy teorie popisující vlastně veškeré chování mikrosvěta.

Každé setkání se odehrává v jiném prostředí, což může vést ke snadnějšímu vštípení odvyprávěného do paměti. Fyzika má například oproti filozofii jednu velkou výhodu – jednotlivé teorie na sobě navzájem stavějí, a i když to někdy vypadá, že novější vyvrací staré, děje se to logickým způsobem a nejde vlastně o vyvracení, ale o rozvíjení stále stejného pramenu poznání. Při studiu filozofie to máte mnohem složitější, ta se rozvíjela na různých kontinentech po zcela autonomních liniích, aniž by vytvářela jednu spojitou strukturu.

Žena v závorce: Pasivní objekt, který jímá mužské touhy a je zdrojem sexu

Nelehké otázky v mikrosvětě

Dá se říci, že základní otázkou, kterou v této knize sledujeme, je: Jsou mikročástice pevnými částečkami hmoty, nebo vlnami? A co z toho plyne pro realitu? Dlouho se zdá, že jsou obojím zároveň. Jeden pokus podporuje jednu variantu, jiný pokus druhou. Jak může být jedna věc něčím a zároveň něčím zcela odlišným? To je přesně druh otázek, které si budete v mikrosvětě klást neustále.

Postupně, za vedení autorů komiksu, vám začne docházet, že naše mysl není vůbec uzpůsobena k tomu, aby mohla tyto zákonitosti uchopit a popsat. Jsme myšlenkami příliš spjati s jednoduchým světem, jak se jeví našim smyslům, s řetězením příčin a následků, které se v našem makrosvětě zdá tak samozřejmé, ale na atomární úrovni téměř ztrácí smysl.

Osada na pahorku: Jedinečná zpráva o stavu izraelské společnosti
MAREK DOUŠA 11. července 2018 • 12:47

Osada na pahorku: Jedinečná zpráva o stavu izraelské společnosti

Fyzik = mystik (?)

Nakonec se té filozofii zase tak moc nevzdálíme. Přítomní fyzikové totiž nejen že provádějí náročné výpočty, ale navíc jsou nuceni vykládat, co z jejich rovnic vyplývá – a to má již dalekosáhlé filozofické důsledky. Fyzikové tu jsou vlastně v rolích novodobých mystiků, kteří se nezabývají ničím menším než podstatou reality.

Kniha vrcholí setkáním s Hughem Everettem, který nastoluje závratnou hypotézu, že se celá realita neustále štěpí do nekonečných variant různých pravděpodobností, že vlastně – podobně jako v Borgesově Babylonské knihovně – existují naráz všechny varianty skutečnosti, všechny možné verze od každé události.

Pro fajnšmekry je kniha zakončena slovníčkem pojmů a přesnějších popisů nadhozených jevů. Překladatel své dílo konzultoval s předním českým fyzikem Jiřím Bičákem, což nám dodává dostatečnou záruku, že nic nezůstalo ztraceno v překladu.

Rodiče, nemučte nás aneb 24 nejhorších těhotenských fotografií všech dob

Sex a náboženství? U obojího jde o to pokleknout, přemýšlí smyslná Esmera v erotickém …
 

Ivan Adamovič




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,570
21,810
28,600
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější