Vladimíra Čerepková a Kde se touláš, Bernadetto

Vladimíra Čerepková a Kde se touláš, Bernadetto Zdroj: Archív

Bernadetta a Vladimíra Čerepková, dvě bláznivé, báječné baby

„Máma s těma mužskejma všecko propila, takže jsme neměly nic. Ani náhradní spodní prádlo, akorát dvě prázdný skříně,“ popisuje své pekelné dětství před rokem zesnulá básnířka a „beatnická femme fatale“ v parádní biografii. No a čtrnáctileté Bee z čtivého románu z americké současnosti nezbyla ani ta máma.

Alice Horáčková: Vladimíra ČerepkováAlice Horáčková: Vladimíra Čerepková|ArchívAlice Horáčková: Vladimíra Čerepková

„Takovej ošklivej šedivák za zády – tak to je úzkost.“ A básnířka, výtvarnice, chovanka pasťáků, múza poetické vinárny Viola a později emigrantka do Francie Vladimíra Čerepková zažila v životě úzkosti až až, ale taky zábavy, muziky a mužů – ačkoli na ni filmař Lubor Dohnal (který ji společně s kolegou Tomášem Škrdlantem jakožto šestnáctiletou zlobivou divoženku objevil při natáčení v pasťáku v Hodkovičkách a její verše předal Františku Hrubínovi, jenž pak potvrdil její talent) vzpomíná jako na „neobyčejně cudnou dívku“. Publicistka Alice Horáčková právě vydala knížku Vladimíra Čerepková s vábivým podtitulem „beatnická femme fatale“; u Arga, v úžasné grafické úpravě Pavla Růta, v růžové krabičce jako tragický bonbonek. Životopis svého druhu se čte jako detektivka, poutavý příběh magicky přitažlivé a posléze prakticky zapomenuté umělkyně vypráví dvacítka jejích souputníků, mimoběžníků a nejbližších přátel v rozhovorech, které jsou (dramaturgicky dokonale) oddělovány dopisy jejími i od ní nebo dokumenty z polepšoven a dětských domovů, do kterých ji posílala i vlastní matka. Zlatým hřebem knihy je živelné interview, které se stárnoucí literátkou pořídila Alice Horáčková v Paříži, jen rok a půl před jejím nečekaným úmrtím.

Maria Sempleová: Kde se touláš, BernadettoMaria Sempleová: Kde se touláš, Bernadetto|ArchívMaria Sempleová: Kde se touláš, Bernadetto

„Teplá sprcha a pořádný záchod dělají s člověkem hotové divy,“ zjišťuje malá Bee Branchová na Antarktidě. Nejela tam ovšem za tučňáky a ledovci, ale hledat svoji mámu Bernadettu. Zábavný, výtečně napsaný, formálně netradiční román (plný dopisů, dokumentů a e-mailů, které jsou stopami v případu zmizelé ženy) padesátileté kalifornské scenáristky a prozaičky Marie SempleovéKde se touláš, Bernadetto vydalo v překladu Olgy Bártové nakladatelství Plus. Příběh ukazuje na příkladu tří zcela výjimečných osobností – otce informatika-hlavouna z Microsoftu, podivínské matky, jež se úmyslně odsekla od fantasticky nastartované kariéry v jisté umělecké disciplíně, a jejich nesmírně nadané dcerky, která právě končí základní školu – že každá strana má dvě mince, i výjimečnost, a že když tahle rodina géniů bojuje s netolerancí svých průměrných sousedů a kolegů, mohou tito sousedé a kolegové trpět stejnou netolerancí ze strany těch bizarních, přechytralých divousů. Nepamatuju se, že bych letos přečetla nějakou další knihu v kuse, neschopna ji odložit – ale těch 316 skvělých stránek Bernadetty za probdělou noc stálo.