Od ikony po zfušovaná letadla: Boeing podle dokumentu vyměnil bezpečnost za miliardové zisky
Netflix jako by čekal na konec dovolenkové sezóny, aby leteckou ikonu Boeing vybučel naditým aktivistickým dokumentem. Streamovací platforma si na ni posvítila už v roce 2022 snímkem Pád: Kauza Boeing a jeho režisérka Rory Kennedyová nyní přidává Volný pád: Zúčtování s Boeingem.
V Pádu (Downfall) podrobně popsala dvě havárie zbrusu nových strojů Boeing 737 MAX v Indonésii (říjen 2018) a Etiopii (březen 2019), při kterých zahynulo 346 lidí. V Zúčtování se zabývá hlavně zákulisím a s pomocí tří debutujících whistleblowerů z řad aktuálních kontrolorů kvality letadel v Boeingu – Sama Mohawka, Merleho Meyerse a Sama Salehpoura – přináší aktuální vývoj.
Tím, že nechává mluvit zaměstnance, kteří na svého chlebodárce říkají nepěkné věci, se dokument rozšiřuje o rysy reality show. Vyhodí je Boeing? A spadne mu (nedejbože) další letadlo? Vystoupí také bývalý kontrolor kvality Roy Irvin. Ten říká, že se jeho blízcí kvůli účinkování v dokumentu bojí o jeho bezpečí. „Musím to udělat kvůli Johnovi,“ opakuje ve Zúčtování se slzami v očích, co jim na to řekl. Johnem myslí Johna Barnetta, svého blízkého spolupracovníka a whistleblowera-průkopníka, který šel do médií po neúspěšných snahách o nápravu uvnitř společnosti už v dubnu 2019. Jeho příběh je základem vyprávění.
Boeing se toho nebojí
Na letadle je práce jak na baráku. A hlavně pečlivého ověřování, protože když se něco porouchá za letu, už je pozdě. Proto ten „volný pád“ v názvu. Film také rekonstruuje (své)volný pád kdysi vysoce respektované firmy. Jak se stalo, že okamžitý zisk začal být pro Boeing důležitější než bezpečí zákazníků a dlouhodobá reputace? Jeho vedení se ujali lidé, kterým šlo jen o peníze.
Prvním ředitelem, který upřednostnil pozici firmy na burze, tedy okamžitý výdělek, byl Jim McNerney, který nastoupil v roce 2005. Boeing ho najal právě proto, že se mu líbilo, jak zvýšil cenu svého předchozího zaměstnavatele General Electric. Akorát o letadlech nic nevěděl. Vypadal i choval se jako politik. Boeing na burze opravdu letěl nahoru, akcionáři vydělávali, McNerney však zároveň osekával náklady a tlačil na to, aby šel každý pracovník nad svůj limit.
Doporučená četba
Dává to vzpomenout na román Arthura Haileyho Kola (Odeon, 1980), který mimo jiné popisuje přehlížení bezpečnostních nedostatků při pásové výrobě automobilů. Při každém zastavení pásu Ford přichází o miliony dolarů, a tak to chce opravdový smysl pro zodpovědnost, aby se přistoupilo k pečlivému hledání závad.
A ještě na satirickou komedii Netflixu z roku 2021 K zemi hleď, ve které se na Zeměkouli řítí kometa. Astronomové, kteří na to upozorňují, jsou vysmíváni. Právě v takové pozici se ocitli kontroloři kvality Boeingu, zatímco jejich šéfové byli zaneprázdnění „rejžováním“ zlaťáků. Film s Leonardem DiCapriem se oficiálně považuje za metaforu na klimatickou změnu, ke které letecké obžerství naší civilizace značně přispívá. Na toto téma se na Netflixu také jistě něco najde.
Vykořenění fungujícího organismu
McNerney přesunul významnou část klíčové výroby letadel z Mekky letectví v Seattlu ve státě Washington do North Charlestonu v Jižní Karolíně, kde není tak pevná půda pro odbory. V Jižní Karolíně nežili žádní odborníci na letectví, takže se rekrutoval „každý, kdo to uměl se šroubovákem“. Nováčci pro práci neměli vášeň a přicházeli si jen odkroutit směnu. John Barnett se do Jižní Karolíny přestěhoval a coby srdcař novými poměry trpěl. Zatímco McNerney vydělával desítky milionů dolarů, do letadel se dávaly vyřazené součástky.
Aby nevázla výroba a nevysychaly penězovody, poruchy se programově zametaly pod koberec. V tak choulostivém odvětví, jako je letecké strojírenství, nad tím zůstává rozum stát. Sledujeme amatérské záběry z nové továrny Boeingu, na kterých se kameraman ptá náhodných inženýrů na jejich názor na bezpečnost montovaných strojů. „Tchán s tchyní tím teď poletí. Myslíš, že je to bezpečné?“ „Pro tchyni dobré,“ zní odpověď po delším váhání. „Letěl bys tím?“ míří otázka na jiného dělníka. „Tímhle křápem? Nikdy,“ směje se cynicky „dělňas“.
Promluv, ale nic neříkej
V červenci 2015 šel McNerney do důchodu a vystřídal ho Dennis Muilenburg. Pokračoval v jeho „práci“, tedy v uspěchané produkci na úkor kvality. John Barnett měl za sebou desetiletí poctivé, ceněné služby a snažil se, seč mohl, upozorňovat na hromadící se nedostatky, ale vysloužil si akorát ostrakizaci. V roce 2017 odešel do důchodu a v dubnu 2019 vystoupil v médiích jako whistleblower, což je v titulcích trochu zbytečně a neuměle přeloženo jako „vynašeč“.
V prosinci 2019 Muilenburga v důsledku havárií vyhodili a v lednu 2020 nahradili Davem Calhounem. Boeing si tím nesypal popel na hlavu, Calhoun byl jeho dlouholetým předsedou představenstva. Další ekonom, pro kterého byla letadla španělskou vesnicí. Aby se neřeklo, v interním systému zavedl kolonku Speak Up (Promluv). Po kliknutí na ni mohli zaměstnanci zanechat svědectví o nalezené poruše. Jak vypráví whistlebloweři, když to udělali, následovala stejná praxe jako dřív – snížení platu a přeřazení na jiné místo.
Je to tu zas
Dokumentární seriál Letecké katastrofy tuzemského diváka naučil, že každá havárie letadla je vždy důkladně prošetřena, je zjištěna její příčina a následuje kolektivní poučení. Jsou přijata opatření, aby se už nikdy nic podobného nemohlo opakovat. Ne tak v Boeingu. Ten po dvou spadlých letadlech dostal od soudu podmínku na tři roky, do kterých se měl napravit.
Skupina aktivistů složená z pozůstalých po obětech nedávných pádů letadel a několika bývalých zaměstnanců během následujících let dokumentovala všechny poruchy Boeingu. Bylo jich dost na to, aby dokázala, že se nenapravil ani omylem. Před blížícím se soudem se aktivisté snažili najít podporu u amerického ministra spravedlnosti, ale ukázalo se, že vláda peče s Boeingem. Dvě hodiny (!) před vypršením oněch tří let podmínky, vypadly v lednu 2024 zbrusu novému letadlu Boeing 737 MAX 9 společnosti Alaska Airlines za letu nouzové dveře.
Ano, ale...
Z fotodokumentace vyšlo najevo, že letadlu u dveří chyběly upevňovací šrouby. Od svého uvedení do provozu mělo za sebou sto padesát čtyři letů, během kterých se ty dveře pomalu vyklepávaly. Jako shnilá třešnička na dortu v kyslíkových maskách, které vypadly cestujícím nad hlavami, jaksi chyběl kyslík. Jeden z whistleblowerů v dokumentu vypráví, že tento nedostatek indikovaly testy. Všechna místa ve firmě, která se dala kontaktovat, kontaktoval. Všichni ho poslali k šípku. Letadlo se naštěstí zvládlo vrátit na zem. Všichni cestující přežili, někteří s následky.
Následoval ostřejší soud, ve kterém už zvedla výstražný prst i vláda. Při parlamentním slyšení před senátním podvýborem, které má v USA podobný formát a váhu jako soud, v červnu senátor Richard Blumenthal použil slovo z názvu dokumentu – zúčtování. Calhoun se vymlouvá, že závada na letadle Alaska Airlines sice padá na vrub Boeingu, za všemi ostatními ale stojí údržba prováděná leteckými společnostmi, potažmo chyby jejich pilotů. Z jeho řeči těla a hlavně z informací podaných v dokumentu divák jasně vidí a ví, že si jen myje ruce. Žalobce se sarkasticky ptá na jeho astronomické výdělky.
Šok z Johna
Calhoun pod tlakem zákazníků z řad aerolinií v březnu 2024 rezignoval a v srpnu ho nahradil veterán leteckého průmyslu Kelly Ortberg. Zákazníci z řad leteckých společností si tentokrát vynutili, aby šlo o strojního inženýra. Do vězení nikdo nešel, což pozůstalým aktivistům nebere hlava. A jak to dopadlo s Johnem Barnettem? Po celodenním výslechu právníky Boeingu v březnu 2024 se druhý den ráno, kdy měl vyrazit na pokračování výslechu, zastřelil ve svém autě. Spekulovalo se o cizím zavinění, ale vidíme jeho dopis na rozloučenou, jemuž kapitálkami dominuje vzkaz: „Fuck Boeing!“
Sledujeme reakci Johnových rodičů na on-line vysvětlení vyšetřovatelky, že John podle všeho opravdu spáchal sebevraždu. „Obejmi mě. Po tomhle,“ řekne Johnova matka tiše jeho otci, když vstanou od počítače. Pár před kamerou krátce sdílí intimní moment. Zvrat v podobě Johnovy sebevraždy je pro diváka díky citlivě dávkovanému vyprávění šokem. Zrovna ve chvíli, kdy jim to mohl natřít? Vše měl zdokumentované, jeho svědectví mělo váhu. Nedává to smysl, ale to sebevražda často. Nejspíš ho dohnal smysl pro loajalitu ve spojení s lety gaslightingu a šikany od mateřské firmy.
Na mysl se vkrádají nedávné podobné sebevraždy u nás. Posledního července 2023 se oběsil vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě v Liberci. V dopise na rozloučenou popisuje frustraci z ignorace jeho pracovní přetíženosti nadřízeným, ale zároveň přiznává workoholismus. V červnu 2026 se oběsil elitní kriminalista, který čtyřiadvacet let vedl „mordpartu“ v Karlových Varech. V dopise na rozloučenou popisuje svou totální exkomunikaci bez nároku na výsluhy a odchodné za to, že při řidičské kontrole nadýchal jeden a půl promile.
Firemní kultura v procesu
Do sekce Podobné můžeme zařadit také dokument Titan: Neštěstí jménem OceanGate (2025). Ředitel Stockton Rush se k vraku Titanicu potápěl v ponorce vyrobené z trupu letadla. Zpočátku spolupracoval s Boeingem, nedaleko jehož centrály jeho firma sídlila. Rád pracoval s amatéry, kteří mu zobali z ruky. Odborníky, kteří „nevěřili v jeho filozofii“, posílal na pracák.
Co se týče chamtivosti, nelze nevzpomenout na cynicky zištné praktiky amerických zdravotních pojišťoven, o kterých se začalo mluvit poté, co ředitele jedné z nich v prosinci 2024 zastřelil lidový mstitel Luigi Mangione, na kterého už se v Netflixu jistě také vaří voda. Pojišťovny tvrdě jdou po zisku na úkor jak fyzického, tak psychického zdraví běžných Američanů, kterým se zuby nehty snaží proplatit jen to, co bezpodmínečně musí. V té souvislosti se užívá heslo „deny, defend, depose“, tedy „zamítnout, obhájit, odložit“, jež Mangione vyryl na vražedné náboje.
Zástupci Boeingu ve Volném pádu: Zúčtování nevystoupili. Firma vydala jen prohlášení, které se objevuje v závěrečných titulcích. Něco je pravda a pracujeme na tom. Pracujeme na firemní kultuře. Oproti předešlým proklamacím žádná změna. Z dokumentu vyplývá, že zfušovaná letadla jsou právě teď ve vzduchu. Drobná vada se může projevit třeba i za patnáct let. Takže opatrně.
