Deset povídek Andreje Longa ukazuje, jak se žije v Neapoli pod dohledem Camorry
Svízel konceptuálních knih spočívá v tom, že koncept často přebije výsledek. Když například Georges Perec napsal slavné Zmizení, třísetstránkový román, v němž se nevyskytne jediné písmeno e, člověk mohl uznale pokývat hlavou, ale zároveň si dost pravděpodobně položil otázku: A stálo to za to? Deset, první český překlad italského spisovatele Andreje Longa (*1959), konceptuální knihou je. Rodák z Ischie, který má zkušenosti s psaním detektivek i dramat, konstruuje deset povídek své útlé sbírky, kterou v překladu Moniky Štefkové vydalo nakladatelství Meridione na základě desatera přikázání, přičemž sledujeme desítku neapolských postav a postaviček narážejících na limity města fungujícího pod dohledem camorry.
V první povídce si jde mladík zatancovat s přítelkyní, ale dostane se do potyčky, z níž mu pomůže mafiánský boss. Ačkoli protagonista neskončí s kudlou v břiše, zároveň je jasné, že nad jeho dalším životem bude viset břímě obřího závazku, který k mafiánovi má.
V jiné z povídek sledujeme manželskou dvojici, která se vidí jediný den v týdnu, jelikož manžel musí jezdit za prací do Říma, kde si vydělá víc peněz. Dojde i na partičku frajírků, kteří dělají ramena na špatného člověka, či na mladičkou dívku mířící na potrat. Mafiánským praktikám někteří protagonisté přímo čelí, jiní jako by se jen pohybovali v jejich stínu. Na rozdíl od desatera nemusejí být všechna pravidla camorry deklarovaná, a přece se jimi postavy pokoušejí řídit. Jejich porušení se jim totiž vymstí už během pozemského života, nikoli až při Božím soudu.
Vzhledem k tomu, že každou povídku rámuje jedno přikázání, postavy většinou míří k cíli po jasně vytyčených kolejích. Tuto předvídatelnost dostatečně vyvažuje sugestivně vykreslené prostředí i množství svérázných Neapolitánů, s nimiž se při čtení setkáme a díky jejichž příběhům seznáme, že toto město může být kruté a neúprosné, ale žije se v něm naplno.
Právě jsi četl článek jen pro předplatitele a někdo ti ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
