Never more majitelům vily Augusta Löw-Beera, která se jim rozpadá pod rukama a ztrácí před očima
Vila Löw-Beer stojí v Brně doslova ve stínu vily Tugendhat, která měla šťastnější osud. Cenná socha, která se z první jmenované ztratila, se nakonec našla, ale to nic nemění na tom, že o stavbu se majitelé nestarají. Porota Ceny Jindřicha Chalupeckého řeší místo umění politickou agendu a studio A24 zase neřeší originalitu.
Kateřina Kadlecová: Brněnská vila Augusta Löw-Beera nemá právě šťastný osud. Za války ji rodině zkonfiskovali nacisté a ústředí zde měla německá Bezpečnostní služba (Sichereitsdienst), do roku 2011 tu sídlil kojenecký ústav. Právě kvůli miminkům se rodina Löw-Beerů vzdala nároku na restituce; současný majitel však vilu nechal zchátrat a zmizela z ní cenná socha z dílny Antonia Tantardiniho. Zastupitel Jihomoravského kraje Michal Doležel, který se o brněnskou architekturu živě zajímá, bije na poplach, na skulpturu je vypsáno miliónové nálezné… Never more všem nezodpovědným majitelům, kteří nechávají své druhdy velkolepé, historicky cenné nemovitosti chátrat a hyzdit tvář měst. Pražané dobře vědí.
Marek Gregor: Nic proti tvorbě Yuliye Bokhan nebo Terezy Kalousové, nic proti Kolektivu Prádelna, ale ten umanutý a navedený aktivismus poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého je za hranou a nepatří podle mě do českého prostředí, do země, která si prošla opakovanými traumaty: holocaustem, odsunem Němců a deformací společnosti vládami komunistů. V prohlášení poroty se píše, že vedle zmíněných ještě „ocenila zvláštním uznáním skupinu Stop Genocide in Gaza, jejíž přihláška vynikla politickým poselstvím v reakci na mlčení kulturních institucí tváří v tvář genocidě v Gaze“. Nemluvě o tom, že mezi oceněnými není jediný muž.
Vojtěch Rynda: Nejlepší éra amerických filmových hororů – 70. léta – vzešla z kombinace silných autorů, nosných nápadů, které nepotřebovaly vysoké rozpočty, a rezonance s problematickým duchem doby. Filmaři jako George A. Romero, Tobe Hooper, Wes Craven, John Carpenter a další měli nosné vize a nebáli se je použít. Vizí studia A24, které kdysi mělo se snímky jako Čarodějnice nebo Děsivé dědictví našlápnuto k vlastní výrazné hororové tradici, teď je udělat novou (kolikátou už?) franšízu z Hooperova klasického Texaského masakru motorovou pilou (1974). Proč?!
