Grázl, kovboj, novinář, milovník a hlavně dobrodruh: 10 nejlepších filmových rolí Roberta Redforda
Jako jeho generační souputníci Jack Nicholson, Robert de Niro a Al Pacino proslul Robert Redford šňůrou fenomenálních hereckých výkonů v 70. letech. Oproti nim – a podobně jako další z posledních mohykánů, Clint Eastwood – si dokázal k herectví vybudovat paralelní režijní kariéru. A k tomu měl ještě jednu životní roli: založil a vedl filmový institut a festival Sundance, jejichž přínos pro (zejména americkou) nezávislou kinematografii je nezměrný. Generace tatínků ikonického herce a filmaře Roberta Redforda obdivovaly, generace maminek ho milovaly. Zemřel 16. září 2025 v devětaosmdesáti letech.
Butch Cassidy a Sundance Kid (1969)

Měl za sebou téměř dekádu rolí včetně té hlavní v povedené divadelní romantické komedii Bosé nohy v parku (1967), ale byla to až tahle westernová buddy movie, která Redforda vykopla ke slávě. Hodně mu v tom pomohl o něco starší a o hodně zavedenější kolega Paul Newman, vedle jehož Butche se však Redfordův Sundance Kid rozhodně neztratil. My bychom dvojici charismatických grázlů z přelomu 19. a 20. století (s půvabnou učitelkou Ettou coby doprovodem) odpustili cokoliv, ale vykládejte to bolívijské armádě... Skok ze skály nebo závěrečný zamrzlý záběr jsou nezapomenutelné, stejně jako píseň Raindrops Keep Fallin' on My Head, jejíž použití si Redford přitom nepřál.
Jeremiah Johnson (1972)

Další western, tentokrát baladičtější – a první ze spoluprací s režisérem Sydneym Pollackem, s níž Redford natočil sedm filmů. Samotářský veterán z války s Mexikem Jeremiah Johnson se rozhodne žít jako horal ve Skalistých horách, ale příroda, živly, indiánský kmen Vran, americká kavalérie a zkrátka osud se postarají o to, aby tenhle život nebyl lehký. Zprvu nezkušený nováček se učí přežít nejen zimu a indiánské útoky, ale i ztráty svých blízkých... Film plný nádherných záběrů divoké přírody se natáčel z velké části ve státě Utah, v němž si herec v roce 1963 zřídil domov se svou tehdejší manželkou Lolou Van Wagenen. S Utahem Redford spojil velkou část svého života a nakonec tam i zemřel. Jeremiah Johnson údajně patřil k jeho nejoblíbenějším „vlastním“ filmům.
Takoví jsme byli (1973)

Někdo by z Redfordovy legendární série rolí ze 70. let určitě zařadil jiný, možná silnější výkon, ale účast v romantickém dramatu Takoví jsme byli ilustruje jeho všestrannost, výjimečnou schopnost souhry s ženskými spoluhráčkami (zde s Barbrou Streisand) a v neposlední řadě i režijní mistrovství zmíněného všeuměla Sydneyho Pollacka. Katie a Hubbell si padnou do oka, přestože jsou každý úplně jiný – nebo právě proto. Vidíme je v roce 1937, ke konci druhé světové války i v 50. letech a sledujeme, jak jejich vztah čelí Kathyinu zapálenému aktivismu, Hubbellově tendenci jít cestou nejmenšího odporu či mccarthyovskému honu na čarodějnice. Redford tu rozhodně nehraje na sympatie: je lehkomyslný, necitlivý, někdy dokonce zákeřný a krutý. Americký filmový institut snímek označil za šestou nejlepší love story americké kinematografie.
Podraz (1973)

Zpátky do stejné řeky s Paulem Newmanem a režisérem Georgem Royem Hillem, tentokrát ve 30. letech a v žánru komediální gangsterky. Redfordův zlodějíček Hooker se opět učí od zkušenějšího kolegy, Newmanova Gondorffa, a spolu upletou velkolepý dostihový podvod na mafiána Lonnegana. Ani tentokrát ti dva nejsou za žádné svatoušky a o spravedlnosti mají svérázné představy, ale nelze je nemilovat. Komerční hit Podraz bodoval i na Oscarech, kde proměnil sedm z deseti nominací. Jednou z neproměněných byla Redfordova jediná (!) oscarová nominace herecká. Zlatou sošku získal později za režii psychologického dramatu Obyčejní lidé (1980).
Velký Gatsby (1974)

Nebo letecký akrobat ve Velkém Waldu Pepperovi (1975)? Nebo věčně opilý kovboj v Elektrickém jezdci (1979)? Sedmdesátá léta Redford zaplnil množstvím charismatických figur, ale Velký Gatsby mezi nimi vyvstává propracovanou psychologií a literární vypjatostí, danou slavnou knižní předlohou Francise Scotta Fitzgeralda. Titulní boháč, proslulý pořádání extravagantních večírků na Long Islandu v jazzových 20. letech, absolvent Oxfordu a vyznamenaný válečný veterán, kterého pojí vztah s dívkou Daisy (Mia Farrow), má v Redfordově podání vnější lesk, vnitřní tragiku a hlavně tajemství. Gatsbyho měli postupně hrát Warren Beatty, Jack Nicholson i Marlon Brando; Redfordův výkon můžete srovnat s tím, jak se s rolí popasoval Leonardo DiCaprio ve verzi z roku 2013.
Tři dny Kondora (1975)

Sedmdesátá léta byla také žní konspiračních a špionážních thrillerů. Jedním z nejslavnějších dodnes zůstávají Tři dny Kondora. Film žánrového machra Sydneyho Pollacka v době agentů Huntů a Bourneů může působit poněkud obstarožně a neakčně, protože hlavní hrdina místo rychlopalných zbraní a výbušnin používá v první řadě hlavu. Aby ne, když dosavadní život strávil mezi knihami... Redford hraje analytika CIA s krycím jménem Kondor, který jednoho poledne odejde pro oběd, aby po návratu našel své kolegy z kanceláře povražděné. Rozjede se hra na kočku a na myš, v níž Kondor nemůže věřit nikomu – leda náhodné sexy ženě Kathy (Faye Dunaway), které se nelze divit, že Kondorově/Redfordovu šarmu velmi rychle podlehne.
Všichni prezidentovi muži (1976)

Další slavná tandemovka, tentokrát s Dustinem Hofmannem. Opět naprosto neakční thriller Alana J. Pakuly vypráví klasickou filmařinou o klasické novinařině: reportéři deníku Washington Post Carl Bernstein (Hoffman) a Bob Woodward (Redford) za banální historkou hotelové vykrádačky vystopovali konspiraci sahající do nejvyšších míst americké politiky a roztočili tím aféru Watergate. Nádherná je němá scéna, kdy se ti dva seznámí, parádní je divadýlko, které hrají na lidi, jež zpovídají, ve stylu hodný a zlý policajt, ale absolutním vrcholem je šestiminutový záběr s ultrapomalým zoomem, v němž Woodward volá kamsi do Minnesoty a zacvakne další díl skládačky...
Brubaker (1980)

Stuart Rosenberg, režisér slavného vězeňského dramatu Frajer Luke se zmiňovaným Paulem Newmanem v titulní roli, se za mříže vrátil s drsným filmem podle skutečných událostí Brubaker. Titulní hrdina v podání Roberta Redforda je novým ředitelem věznice Wakefield v Arkansasu; nejprve se tam podívá v převleku za trestance, aby zjistil, jak otřesné podmínky na místě panují, a posléze odhalí i korupci sahající na vysoká politická místa. Redford je tu neústupný, hluboce humanistický, možná trochu idealistický, dokáže vypjatým monologům, které někdy šustí papírem, vdechnout život – a když se ti „hodní“ z vězňů přidávají na jeho stranu, perfektně jim rozumíme.
Vzpomínky na Afriku (1985)

Herectví Roberta Redforda, Meryl Streep a Klause Marii Brandauera, režie starého známého Sydneyho Pollacka a exotické africké lokace povyšují vzpomínky dánské baronky Karen Christentze von Blixen-Finecke nad rámec červené knihovny. Redford ztvárňuje britského aristokrata Denyse Finche Hattona – lovce vysoké zvěře, průkopníka letectví, playboye a zkrátka oslnivého chlapíka, jenž se na čas stal barončiným milencem. Díky hercově výkonu není Hatton jednorozměrnou figurou, ale plastickou osobností, skrze niž lze číst témata jako hranice mezi nezávislostí a sobectvím. A taky se s ním proletíme dvojplošníkem nad panenskou keňskou krajinou.
Zaříkávač koní (1998)

Coby režisér si Redford vybíral thrillery, vztahová dramata nebo snímky s magickou atmosférou. Zaříkávač koní spojuje poslední dvě polohy a podobně jako Vzpomínky na Afriku staví na půdorysu milostného trojúhelníku. Sám sebe Redford obsadil coby „lékaře koňských duší“ Toma Bookera, který žije na ranči v kopcích v Montaně s rodinou svého bratra a zármutkem po ženě, jež ho opustila. Z velkého města za ním přijede (vdaná) Annie (Kristin Scott Thomas) s prosbou, jestli by pomohl od traumatu její dceři a jejímu koni, způsobenému společnou nehodou. Vzájemná náklonnost mezi Tomem a Annie na sebe nenechá dlouho čekat... Velebně pomalý, téměř tříhodinový, citlivě vyprávěný film je nejen důkazem Redfordovy jisté režijní ruky, ale i jedním z jeho pozdních hereckých vrcholů.














