Putinův rádce i Frankenstein. Festival v Benátkách představil filmy podle úspěšných románů
Knihy zůstávají pro filmaře velkým inspiračním zdrojem. V soutěži 82. benátského festivalu se sešlo hned několik adaptací románů, od dvě stě let starého Frankensteina po nedávný pohled do zákulisí Kremlu.
O vzestupu putinovského režimu vydal v roce 2022 román Mág z Kremlu Ital Giuliano da Empoli, do té doby známý jako autor literatury faktu, a získal za ni prestižní Grand Prix Francouzské akademie. Což upoutalo Francouze Oliviera Assayase. V jeho stejnojmenném filmu se nicméně mluví anglicky. Hlavního hrdinu, postavu inspirovanou Putinovým rádcem Vladislavem Surkovem, si zahrál Paul Dano, Putina pak ztvárnil Jude Law.
„Odplaty se nebojím, snad nejsem naivní,“ odpověděl na tiskové konferenci britský herec na dotaz, zda neměl strach roli Putina přijmout. „Věděl jsem, že Olivier tento příběh bude vyprávět inteligentně, s citem pro nuance,“ dodal. Kvůli roli se naučil judo, ale nemusel trávit hodiny v maskérně. „Olivier nechtěl, abych se schovával za protetiky. Je úžasné, co dokáže skvělá paruka,“ podotkl Law.
Skoro tříhodinový snímek v (až příliš rychlém) rychlém sledu připomene všechny zásadní události z ruské historie po roce 1991. „Náš film se zabývá především tím, jak vznikla moderní politika a čím se stala. Je o děsivé a nebezpečné situaci, v níž se všichni nacházíme. Část toho zla vznikla s nástupem Vladimira Putina k moci, ale tenhle příběh se týká mnoha dalších autoritářských vůdců,“ myslí si Assayas.
Zatímco za Mágem z Kremlu stojí i VOD Disney+, největší streamovací služba Netflix se po loňské absenci do Benátek vrátila mimo jiné s novou verzí Frankensteina, vysněným projektem Guillerma del Toro. Jeho novinka není i přes četné úpravy nejméně věrnou verzí románu Mary Shelley, jako první v tragickém příběhu arogantního vědce a jeho osamělého výtvoru však našla happy end.
„Žijeme v době teroru a zastrašování a na to je nejlepší odpovědí láska. Ústřední otázka románu zní: co to znamená být člověkem? A není naléhavějšího úkolu než zůstat člověkem v době, kdy vše směřuje k bipolárnímu chápání naší lidskosti, které je zcela umělé. Člověka přece charakterizuje to, že může být černý, bílý, šedý a všechny odstíny mezi tím. Náš film se snaží ukázat nedokonalé postavy a říct, že máme právo zůstat nedokonalými,“ popisoval Del Toro na tiskové konferenci téma snímku, který si na premiéře vysloužil patnáctiminutový potlesk a který Netflix plánuje zveřejnit 7. listopadu.
Mexický filmař je známý svou náklonností k postavám považovaným většinou za monstra, jak dokázal ve filmech Faunův labyrint nebo Tvář vody. Frankensteinovo Stvoření miluje od dětství: „Byl jsem vychován jako katolík, ale svatým jsem nikdy úplně nerozuměl. Až když jsem uviděl Borise Karloffa na plátně, pochopil jsem, jak vypadá svatý nebo mesiáš.“
Del Toro svého Frankensteina plánoval několik dekád. Velmi dlouho čekal na natočení svého oblíbeného románu také Park Chan-wook, jihokorejský mistr temných a drsných příběhů o pomstě (jako jeho průlomový Old Boy). Knihu Sekera z roku 1997 o zaměstnanci papírny, jenž se nedokáže smířit se svým propuštěním a rozhodne se odstranit své konkurenty v potenciálním novém zaměstnání, natočil už v roce 2005 Costa Gavras. Park svou novinku, kterou původně plánoval jako americký film, pojmenoval No Other Choice (Není jiné volby).
„Všichni v sobě skrýváme hluboký strach z nezaměstnanosti a nejistoty. Na tomto snímku jsem mohl pracovat dvacet let, protože bez ohledu na to, komu jsem o něm během té doby vyprávěl, všichni se s ním ztotožnili a říkali, o jak aktuální příběh jde. To mi dodalo sebevědomí, že se mi tento film nakonec podaří natočit,“ vyprávěl režisér na tiskové konferenci. Temně komický thriller bude k vidění v cyklu Tady Vary 19. listopadu a později přijde do českých kin.
