Komiksový scénárista Garth Ennis: Někdy je dobré nechat postavy, ať si tvoří příběh samy
Díla legendárního severoirského komiksového scenáristy GARTHA ENNISE (*1970), vyznamenaného mimo jiné cenou nejvyšší, totiž Eisnerovou, patřila v devadesátých letech minulého století ve Spojených státech k těm vůbec nejprodávanějším a nejoceňovanějším. U nás ostatně také. Dva jeho nejslavnější komiksy (Preacher a The Boys – česky Banda) se dočkaly úspěšného zfilmování. Poslední, pátá řada seriálu The Boys o bezskrupulózních superhrdinech se právě natáčí a uvidíme ji příští rok. Tvorbu komiksů Garth Ennis nevnímá jako poslání – je to přece práce jako každá jiná.
Předpokládám, že komiksy milujete od dětství. Jste ze Severního Irska; daly se tam sehnat?
Prakticky nic jiného než britské komiksy jsem neznal. Zejména o druhé světové válce. Co se týče americké produkce, výjimečně jste ji taky zahlédli. Distribuce tenkrát vůbec nefungovala. Můj kamarád John McCrea z Belfastu americké komiksy hltal ve velkém, sháněl je po všech čertech, pro mě ale moc neznamenaly. Superhrdiny jsem v dětství takřka nepotkal.
V Česku to bylo ještě horší. Naštěstí v roce sametové revoluce natočil Tim Burton Batmana, takže tu film mohl do kin. Nikdo v té době netušil, kdo Batman je…
Tak to já znal Batmana ze seriálu z roku 1966 s Adamem Westem v titulní roli. Moc mi nedocházelo, že je to komiksový hrdina. První superhrdinský komiks, který jsem přečetl, byl Návrat Temného rytíře od Franka Millera. Po tak naivním seriálu narazit na tohle? Říkal jsem si: Panebože, to jsou všechny komiksy z Ameriky takové?
Takže superhrdiny moc nemusíte?
Těm postavám je dnes osmdesát devadesát let, to je pak těžké přijít s něčím novým a zajímavým. DC dnes vydává asi šest řad s Batmanem, to není zvládnutelné. Enormní množství tvůrců se dnes jen snaží vymyslet nový způsob, jak nakrájet klobásu. A to bolí.
Zpátky k začátkům – svůj první komiks jste vytvořili s už zmiňovaným Johnem McCreou?
Ano. John McCrea založil v Belfastu v roce 1987 první komiksový obchod, tam jsme se poznali. Později jsem mu dodal jednoduchý scénář a dějovou linku… Komiks vyšel na jaře 1989 v komiksovém magazínu 2000 AD. Díky tomu jsem se hned pak potkal s Alanem Moorem. Je to skvělý člověk, na jeho práci jsem vyrostl. Hodně mě ovlivnil, dal mi nedocenitelné rady. Třeba že se máme vyvarovat chyb jeho generace a nenechat vydavatele vlastnit práva na naše postavy a jejich příběhy. „Vždycky se ujisti, že ti patří, cos vytvořil,“ řekl. Měl naprostou pravdu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
