Ať si papež trhne! Ve feministickém muzikálu odehrávajícím se v roce 1800 hudba spojuje a osvobozuje
Mladá služebná pozoruje na dvoře dění kolem sebe. Z úkonů, jako je zametání, krájení zeleniny v kuchyni nebo kýchnutí, si v hlavě poskládá nesmírně nakažlivý hudební kus, čistý rytmus, který přímo vybízí k tanci. Nikdo jiný než ona – a diváci – ho ale nikdy neuslyší.
Teresa je jedna z dívek, které vyrůstají v církevní hudební instituci, jakých na přelomu 18. a 19. století existovalo mnoho nejen v severní Itálii. Mladé ženy, odložené nebo siroty, se v nich vzdělávaly v muzice, ale pak nejspíš trávily život drilem etud se zpovykanými synky z majetných rodin. Teresa se jako služebná hudbě ani neučí a o jejím talentu od pánaboha nikdo neví. Mezi žačky maestra Perliny v ústavu sv. Ignáce u Benátek patří zejména smyčcové kvarteto vedené odbojnou Luciou, která by nejradši co nejdřív utekla. Instituci má navštívit nový papež, Pius VII., a maestro dostane od místodržícího za úkol složit k té příležitosti novou skladbu. A dívky mezitím ve sklepě najdou „ďáblův vynález“, fortepiano, a začnou zkoumat jeho možnosti…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
