Ondřej Vrba: Velký cirkus, jiné maringotky. Infikoval jsem Oktagon energií z festivalů a ukazuje se, že mu to sedí
Co spojuje hudební žánr drum’n’bass s bojovými sporty MMA? V čele organizačních týmů největších událostí v obou těchto oblastech, tedy festivalu Let it Roll a Oktagonu, stojí ONDŘEJ VRBA (36).. Kudy vedla jeho cesta od dýdžejského pultu v Havířově do vedení akcí světového formátu?
Let it Roll je největší jednožánrový festival na světě, Oktagon zase druhá největší světová MMA organizace. Jak jste se dostal k pořádání akcí, které jsou ve svých oborech mezinárodními špičkami?
Vždycky jsem toužil pracovat na eventech a být součástí živého ekosystému, jako je třeba festival. Oba moji rodiče byli muzikanti, ale hudbě se nevěnovali na plný úvazek. A já to mám podobně, jen se mi povedlo hudbu přirozeně propojit s tím, co mě živí. Moje životní mise je vytvářet zážitky, vzbuzovat v lidech emoce a zanechávat v nich vzpomínky, které je budou formovat. Umožnit jim setřít ze sebe každodenní šeď prostřednictvím toho, co jinde nezažijí.
Než jste začal pořádat hudební akce a festivaly, hrál jste na nich jako DJ?
Hrál jsem ve ska kapele, ale postupně jsem začal experimentovat s elektronikou, až jsem se dostal k drum’n’bassu. Nejdřív jako fanoušek, ale pak přirozeně i jako DJ. Formovala mě legendární havířovská akce Drumyczech, jezdil jsem na akce do Ostravy. Dostal jsem se do DNB crew, pořádal parties a začínal chápat, co obnáší jejich organizace. V roce 2006 jsem odjel do Anglie, kde jsem měl možnost vidět a slyšet hudební scénu z první ruky. Přivezl jsem si nové desky a přestěhoval se do Prahy. Nejdříve mě tu ale brali jako náplavu z Moravy. Když jsem poprvé hrál v pražském klubu Matrix, vzal mě v backstagi jeden nejmenovaný kolega kolem ramen a říkal: „Koukej a uč se, jak to v té Praze funguje, a když se budeš hodně snažit, budeš za pár let patřit mezi nás.“ To mě nakoplo a říkal jsem si: „Počkej, za rok budeš prosit ty mě, abys v tomhle klubu mohl hrát.“ A stalo se. Před třinácti lety jsem nastoupil do Let it Rollu jako asistent marketingu a postupně se vypracoval až na ředitele festivalu. Všechny sny se můžou splnit, když si za nimi jdete a děláte věci tak, jak nejlíp umíte.
Dá se totéž, co funguje na hudebních akcích, přenést do sportu?
Určitě. Jde o to, vytvořit zážitek a prostředí, kde lidé zažijí něco nečekaného, co je bude naplňovat. Na hudebních eventech jsem pracoval třináct let v kuse nejen pro Let it Roll, ale i jako DJ a promotér klubových akcí. Přes týden jsem se věnoval organizaci, o víkendech jsem hrál v klubech. Sedm dní v týdnu jsem žil drum’n’bassem a minulý rok jsem na sobě pocítil lehké vyhoření. Měl jsem chuť vyčistit si hlavu, jít klidně do supermarketu za pokladnu. Bál jsem se ale vyjít z mé bubliny – připadalo mi, že nic jiného neumím. Posunul mě až workshop s art directorem festivalu Defcon Markem Rietveldem, který se podílel na organizaci světových festivalů, jako je Tomorrowland nebo Forbidden Forest. Jeho slova mi pomohla dostat se z osobní krize. Došlo mi, že tím, co umím nejlépe, je tvořit od A až do Z ekosystém dobrého eventu. To, co jsem se naučil v Let it Rollu, tedy můžu aplikovat i jinde. V LIR se už věnuju především artdirekci a identitě, ale dál už do festivalu nezasahuju, protože jsem před rokem na full time nastoupil do Oktagonu.
Proč právě MMA? Máte k němu nějaký osobní vztah?
Fanoušek MMA jsem nikdy nebyl, ale obdivoval jsem, jaké akce pořádají. Jednoho dne se mi ozval generální ředitel Oktagonu Petr Filipec – jeden z největších drum’n’bassových fanoušků, které znám –, jestli nevím o někom, kdo by jim mohl dělat technického produkčního. Doporučil jsem mu pár jmen, ale nedalo mi to a nabídl jsem mu, že bych se také nějak rád zapojil. Po určité době jsem se sešel s Ondřejem Novotným a první, na co se mě zeptal, bylo: „Proč u mě v kanceláři sedí člověk, který vede malý Tomorrowland?“ Řekl jsem mu, že aby byl brand nesmrtelný, nemůže sázet jen na umělce, respektive na zápasníky, ale musí vytvořit unikátní svět, ze kterého si lidé odnášejí životní vzpomínky. Na základě toho jsme si plácli na spolupráci. Bylo to těsně před tím, než odlétal natáčet Survivor, a v podstatě mi hned předal tři největší projekty roku. Nikdo ve firmě nechápal, co tam dělám, a pro mě to byla obrovská výzva. Neměl jsem ale co ztratit, jen co předávat.
Co je tedy vaším cílem v Oktagonu?
Posunout firmu, která je aktuálně druhou největší MMA organizací na světě a funguje jako skvělý sportovní marketingový brand, blíž k fungování eventové agentury. A je jedno, že moje know-how pochází z hudební branže, protože je to vlastně dost podobné. Oboje je to velký cirkus, jen s jinými maringotkami. Fighteři jsou v podstatě umělci a potřebují servis stejně tak jako umělci na festivalech. Produkce řeší totéž, dál je tam oddělení dramaturgie, které vytváří show. Marketing funguje také dost podobně. Infikoval jsem Oktagon energií z festivalů a ukazuje se, že mu to sedí.
Takže se na zápasech MMA hraje už jen drum’n’bass…?
To se hrál už dřív, což je dáno i trendem, že se přirozeně posouvá do mainstreamu. Mě ale baví tyhle dvě scény propojovat. Mám kolem sebe spoustu kreativních lidí, včetně DNB producentů, kteří teď dělají i znělky pro Oktagon. Na teambuildingu jsem vytvořil dýdžejský workshop, a tak si Ondra Novotný stoupne za gramce a hraje drum’n’bass. Polovina lidí ve firmě DNB poslouchá a chodí na akce!
Letošní Let it Roll se po mnoha letech na letišti v Milovicích bude konat na novém místě, v areálu u jezera Most. Proč?
Stěhování do nových prostor jsme řešili už delší dobu, v Česku to ale není úplně jednoduché. Když už najdete vhodnou lokalitu, nastává řešení všemožných povolení a místní instituce takovému festivalu nejsou vždy nakloněny. V Milovicích se neustále zvyšoval nájem, ale zhoršovaly podmínky. Důvodem byly nejen výhrady lidí z okolních vesnic, ale i nestabilní prostředí. Letiště je předmětem různých byznysových nápadů, našel se tam azbest… Areál v Mostě je krásný díky jezeru a pláži, ale taky má svá úskalí. Například bude potřeba zpevnit mělké podloží. Organizačně to bude velmi náročné, ale těším se na obrovský zážitek. Začíná nová éra Let it Rollu, a to i po dramaturgické stránce.
Festivalem se line příběhová linka o robotech, která se propisuje i do podoby scénografie. Jak do tohoto příběhu zapadá letošní ročník?
Novým místem končí celá epocha tohoto robotího příběhu, který náš festival vypráví už dvanáct let. Spočívá v tom, že si roboti zničili svoji planetu a malá posádka, která zbyla, létá vesmírem a hledá si nový domov. Na zimní edici festivalu potkala vesmírnou loď Voyager, na níž je umístěna zlatá deska – pro hudební festival silný symbol. Na té jsou zakódované informace o planetě Zemi, která se teď stane jejich novým domovem. Letos v létě na ní přistanou právě u Mostu, kde pozvou návštěvníky festivalu na svou základnu. Ta bude na nové hlavní stagi s názvem Genesis, již tvoříme opět ve spolupráci s holandským studiem.
Kdo letos na festivalu zahraje?
Mezi stálé headlinery patří špičky světového drum’n’bassu, jako jsou Sub Focus, Dimension, Wilkinson, Netsky, Hybrid Minds, AndyC a další. Zajímavé budou také labelové noci, kde se představí i nové, menší brandy, které jsou také hnací silnou scény. Novinkou budou tři velké show, které jsem si vzal osobně na starost. Nebude jen ta tradiční zahajovací, ale každý večer se bude dít něco jiného. Hlavní program, který pracuje s příběhem, je posunutý na sobotu. V pátek večer bude probíhat Top 10 show, tedy audiovizuální show s ohňostroji, kde vyhlásíme deset nejlepších DNB tracků za poslední rok. Hlasovali o nich fanoušci. Na začátek festivalu jsme připravili premiérovou „iniciační“ show, která začne ještě za denního světla a přehoupne se do noci. Půjde o třicetiminutový megamix nejlepších tracků za celou historii drum’n’bassu, doplněný o tanečníky, performery, akrobaty, speciální efekty a další překvapení. Žádná podobná show na světě ještě není.
Let it Roll byl tradičně propojen s pražským klubem Storm, který ale změnil majitele a otevírá se pod jménem District. Jak je to s žánrem drum’n’bassu na české klubové scéně?
Není teď cílem, aby měl LIR stálý klub. S novou lokalitou přichází spousta výzev a nechceme v současné době rozptylovat energii ještě dalším směrem. Upřímně si myslím, že na tom naše klubová scéna není moc dobře – a můžeme si za to samozřejmě i my sami. Byl bych rád, kdyby se dnešní mladá generace otevírala v hudbě více žánrům a dávala šanci i něčemu jinému, než tradičně poslouchá. Je potřeba, aby do klubů přišli noví lidé a s nimi i nová hudba. Kromě techna, hip hopu a drum’n’bassu se v tanečních klubech nic moc jiného nehraje. Já bych tu rád slyšel třeba i grime nebo base house. Britští dýdžejové si dodnes vyprávějí o tom, jak se jich jeden pátek sešlo v letadle do Prahy osm a každý jel hrát někam jinam. Za mě by stačilo, kdyby se DNB hrál dvakrát do měsíce ve dvou klubech v Praze, ale pořádně.
Ondřej Vrba (36)
Pochází z Havířova, kde začal s pořádáním hudebních akcí. Tomu se věnuje již osmnáct let. Pracoval na projektech, jako je série klubových nocí Hospitality, Let It Roll Tours v Evropě (Printworks, Melkweg atd.), dramaturgicky spolupracoval s pražským klubem Storm a od roku 2013 se podílel na organizaci festivalu Let it Roll. Ten několik let vedl, v současné době je na pozici art directora. Jeho letošní ročník se koná 31. 7.–2. 8. v Mostě. Loni Ondřej Vrba nastoupil do organizačního týmu Oktagon MMA, kde uplatňuje své know-how s pořádáním velkých akcí jako vedoucí projektového oddělení a dramaturgie show momentů. Věnuje se hudbě i jako producent, vystupuje pod jménem DJ N:Force.
