Turek prostírá švédský stůl: Bezmála sedmisetstránkový román Orhana Pamuka je opět historickou alegorií
Ostrov Minger bychom mezi Krétou a Kyprem marně hledali. Není tam, ale klidně by mohl být. Jak píše na začátku svého nejnovějšího (a devátého do češtiny přeloženého) obsáhlého románu Morové noci (vyd. Argo) Orhan Pamuk (*1952), jediný turecký nobelista: „Umění románu se opírá o schopnost napsat příběhy, jež jsme sami prožili, jako by to byly příběhy jiných lidí, a příběhy, které prožili jiní, jako bychom je prožili my sami.“
Na ostrově patřícím osmanské říši proběhne díky snaze zabránit morové nákaze a s pomocí náhody emancipační, národně uvědomovací proces současně jako fraška i jako tragédie. Vyprávění o oněch událostech je vzorníkem postmoderních postupů, od epistolografie a míchání skutečných, nejen historických faktů s vymyšlenými, až po využívání holmesovských detektivních postupů či zařazení autora jako postavy do textu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
