Brněnské nakladatelství Extra Publishing, jež na sebe upoutalo pozornost výpravnými, obsáhlými a neortodoxně pojatými knihami, předkládá čtenářům objevnou publikaci ČS. ARMÁDA VE FOTOGRAFII z pera profesionálního vojenského historika Karla Straky.
Nejnovější práce Karla Straky Čs. armáda ve fotografii nese podtitul Branná moc v letech 1918–1939. Tematicky navazuje na předchozí úspěšné tituly nakladatelství Mobilizace ve fotografii a Finanční stráž ve fotografii.
Vojsko se zrodilo dříve než stát
Ačkoli se u nás jako u národa Švejků, jak se Čechům někdy s despektem, ale často také s laskavou ironií přezdívá, leckdy vyskytuje až přehnaně zbytečně povrchní hodnocení naší branné moci, neměli bychom zapomínat, že bez legií by Československo vůbec nevzniklo. Nastal tak v dějinách ojedinělý jev, kdy se vojsko zrodilo dříve než stát, který bylo předurčeno chránit.
Kniha názorně dokládá nepochybně velkolepé vzepětí první republiky ve třicátých letech během úsilí o modernizaci a posílení armády. Byla to doba narůstající hrozby ze strany hitlerovského Německa a šlo o úsilí, o němž si současná Armáda České republiky navzdory vážnosti mezinárodní situace a plamenným válečnickým projevům některých odpovědných činitelů může nechat jenom zdát.
Jak to bylo a je s mobilizačním potenciálem?
Autor, jejž podle jeho vlastních slov přivedl k hlubšímu zájmu o danou tematiku otcův dárek v podobě objemného výtisku Armáda a národ z osudového roku 1938, si v pasáži nazvané Mobilizační potenciál republiky všímá, že zatímco v roce 1936 činil roční kontingent branců 82 000 mužů, pro léta 1937 a 1938 už stoupl na 92 000 osob. Početní stav branné moci činil v roce 1938 před aktivováním pohotovostních opatření předcházejících zářijové mobilizaci 244 000 vojáků. Pro srovnání doplňme, že v loňském roce mělo v resortu ministerstva obrany sloužit pouhých 28 134 vojáků z povolání...
Straka neopomíjí ani základ obranyschopnosti republiky, a to její zbrojní průmysl, který se zde nacházel již v dobách existence Rakousko-uherské říše a jejž Československo zdárně rozvíjelo. Koneckonců je nepřehlédnutelný fakt, že první republika patřila k předním světovým vývozcům kvalitních pěchotních a dělostřeleckých zbraní, v jejichž exportu dokonce několikrát zaujala nejvyšší příčku.
Chceš-li mír, připravuj válku
V dnešní nelehké době, která je z hlediska mezinárodní bezpečnosti bezkonkurenčně nejhorší od druhé světové války, přichází Strakovo zasvěcené a graficky vkusné dílo jako na zavolanou. Vždyť známé latinské rčení Si vis pacem, para bellum (Chceš-li mír, připravuj válku) dlouho neznělo tak naléhavě jako právě dnes, kdy několik set kilometrů na východ od nás už dva roky zuří krvavá válka s koncem, a hlavně výsledkem, jež spolehlivě nemůže nikdo předvídat – patrně ani uznávaný vojenský historik Karel Straka.
