Simona Stašová probouzí zapomenuté sny z mládí a začíná nový život už patnáct let – tedy aspoň coby Shirley Valentine, hrdinka titulního monodramatu Willyho Russella. V této roli ji vidělo už přes 300 tisíc diváků. Pražské Studio DVA nabídlo zajímavé srovnání – verzi se slovenskou herečkou Zdenou Studenkovou.
V roce 1986 napsal Willy Russell své komediální monodrama Shirley Valentine, v němž hlavní hrdinka po letech strávených v manželském stereotypu startuje novou etapu života a znovuobjevuje své ztracené já spolu s dávnými sny z mládí…
Britský dramatik samozřejmě tehdy nemohl tušit, jak výrazně se jeho komediální text v podobě nesmrtelné a léta reprízované inscenace zapíše na české scéně.
Pod vedením režiséra Zdeňka Kaloče hlavní a jedinou postavu poprvé už před patnácti lety ztvárnila Simona Stašová – v příběhu o stárnoucí ženě z ušmudlaného Liverpoolu na jevišti pravidelně předvádí paletu charakterů, čítající více než desítku postav, a naplno tak ukazuje svou bohatou výrazovou škálu a komediální um, o němž nikdo nepochybuje.
K začátku letošního června odehrála v tuzemsku už 861 repríz této one-woman show, dohromady od roku 2008 vidělo představení v podání Stašové v pražském Divadle ABC a dalších sálech napříč republikou přes 300 tisíc diváků. Hraje se mimochodem i nyní o prázdninách.
Na začátku června stejnou hru do pražského Studia DVA přivezla slovenská herečka Zdena Studenková, jinak nezapomenutelná zpěvačka Gábina z komedie S tebou mě baví svět. Nejednomu divákovi se jistě na mysl dralo porovnání obou verzí. A je nutné říci, že hra se Stašovou je zkrátka propracovanější na mnoha frontách – ať už se to týká citlivějšího překladu z pera Pavla Dominika, díky němuž jsou hlášky údernější a lépe vypointované (typu „Matko, leť, na následky nehleď“). Také kostýmy nebo scénografie začínající v pošmourné liverpoolské šedi měnící se až do prosluněného Řecka u „české Shirley“ více umocňují přerod hlavní postavy. I Studenková rozpracovává jednotlivé postavy rozmanitě, mistrovství české herečky se nicméně nepřiblíží.
