Americká prozaička Ruta Sepetysová

Americká prozaička Ruta Sepetysová Zdroj: Jaroslav Fikota

Poslal na ně tanky. Na svoje lidi! Americká prozaička zprostředkovala krvavou rumunskou revoluci

Je říjen roku 1989, rozbitá betonová Bukurešť páchne a topí se v šedi. Třiadvacetimiliónové Rumunsko má strašný hlad jako už tolik let. Šestnáctiletý student Cristian Florescu ještě nezná strašný osud svého bunu, dědečka, ani netuší, že za dva měsíce poteče rozstřílenými ulicemi krev a že se bude bojovat nejen o životy jednotlivců, ale především o svobodu celého národa. Teď Cristian řeší hlavně zradu svého nejlepšího kamaráda Luky, city k tajemné spolužačce Lilianě a také přemýšlí, kdo z jeho rodiny ještě donáší tajné policii. Kdo musel zradit v souladu s názvem výjimečně zdařilého románu Musím tě zradit.

Už pátý román zejména pro dospívající čtenáře vychází česky v nakladatelství CooBoo oceňované prozaičce Rutě Sepetysové (* 1967). Své crossoverové prózy, tedy příběhy určené pokročilejším dětským čtenářům i dospělým, vycházející v šedesáti zemích světa, Sepetysová situuje do zlomových období dějin různých evropských zemí a využívá perspektivu dospívajících. Vypravuje tu o Němcích prchajících před Rudou armádou, tu o deportaci sovětské matky s dětmi na Sibiř, o životě mladých v Madridu za Frankovy diktatury... V letošním přírůstku se držitelka prestižní Carnegieho medaile vydává do Bukurešti, v níž se schyluje k nepokojům a svržení režimu diktátora Ceauşeska.

Proč jste se tentokrát rozhodla zavést své čtenáře právě do Rumunska?

Jako Američanka litevského původu jsem se domnívala, že jsem s dějinami postkomunistických zemí slušně obeznámena. Jenže když jsem měla v Rumunsku sérii autorských čtení a začaly se vynořovat přízračné příběhy, zjistila jsem, jaká ignorantka jsem byla. Nevěděla jsem nic! Mám mezi Rumuny známé, ale netušila jsem, co si museli vytrpět. Atmosféra útlaku a následný masový, organizovaný odpor vůči režimu v zimě roku 1989 byly ve srovnání s mým tehdejším životem v Americe netušené hrůzy. Je mi stydno, když si uvědomím aroganci a naivitu, s jakými jsme my, Američané, schopni radit celému světu, co má kdo dělat… V Rumunsku fungoval systém, kde člověk nevěděl, komu věřit, ani ve vlastní rodině. Je třeba dát těmhle příběhům hlas, svět je musí slyšet. Všichni by měli vědět, co se před třiatřiceti lety v Rumunsku stalo.

Na vašem webu se můžeme dočíst, že jste „hledačkou ztracených příběhů“. Existoval tedy váš hrdina Cristian Florescu, čili Oskar, jak se o něm hovoří v jeho spisu vedeném tajnou policií?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!