nahoru

Krym: Poloostrov, o kterém se v posledních letech hodně mluví

Jaroslav Šajtar 19. ledna 2023 • 10:20
Obálka knihy
Obálka knihy
• foto: 
Archiv Slovanského ústavu AV ČR

Roku 2014 Krym de facto bez odporu ukrajinských vojáků obsadilo a posléze anektovalo Rusko, aby tak napravilo „historickou křivdu“ a zahájilo realizaci fantasmagorického snu prezidenta Putina o obnově zašlé slávy a velikosti Sovětského svazu. Pozapomenutý poloostrov se tak dostal do středu mediálního zájmu.

Slovanský ústav Akademie věd proto vydal v dnešní době nanejvýš aktuální knihu POLOOSTROV KRYM: OD KŘIŽOVATKY KULTUR K RUSKÉ KOLONII, již připravili Radomír Vlček a Helena Ulbrechtová. Kniha se hned dva měsíce po svém vydání musela dotiskovat a právě dnes, 19. ledna, o ní budou její autoři spolu s novinářem a rusistou Liborem Dvořákem hovořit od 19 hodin v Knihovně Václava Havla.

Od sovětské anexe tohoto poloostrova bezmála před devíti lety se někdejší bájná Taurida dostala do popředí zájmu světové veřejnosti, který znovu vzrostl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu prohlašuje jeho znovuzískání za svůj cíl. (Přiznejme si však, i když s těžkým srdcem, že dobytí Krymu ukrajinskou armádou se vzhledem k současnému poměru sil nejeví příliš reálným. Ačkoli na rozdíl od situace v roce 2014 nad očekávání statečně bojující Ukrajinci už nejednou prokázali, že jsou schopni agresorovi zasazovat citelné údery i hluboko na jeho území a koneckonců Krymský most poškodili.)

Krym v ohnisku zájmů mnoha mocností

Na Krymu žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, které po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tvořilo 62 procent populace poloostrova vedle 23 procent Ukrajinců a osmi procent krymských Tatarů vedle méně zastoupených Bělorusů, Židů a dalších. Je hořkou pravdou, že místní Rusové se léta nestavěli příznivě k ústřední ukrajinské vládě, k čemuž bezpochyby přispíval hospodářský marasmus, do něhož se Ukrajina propadla po získání nezávislosti. Kniha si zevrubně všímá toho, jak se v minulosti na Krymu prolínaly zájmy mnoha mocností, čemuž také odpovídal jeho osud. Pro nostalgicky smýšlející Rusy je tento poloostrov spjat s dávnou vojenskou slávou a statečností jejich vojáků a námořníků, kteří za krymské války bránili Sevastopol 349 dní a za Velké vlastenecké dvě stě padesát. Přestože v obou případech Sevastopol nakonec padl, nešlo o potupnou porážku jako například u Kerče a Charkova v roce 1942.  

Mytický poloostrov

Autoři nepouštějí ze zřetele ani úlohu poloostrova v ruské literatuře. Jejich pozornosti neunikly mýty o Krymu (Krym krásný, Krym antický, Krym orientální, Krym jako bašta ruského pravoslaví a novodobý patrioticko-vojenský mýtus Sevastopolu; o tom, zda jde o mýtus i v posledním případě, by se s ohledem na výše uvedené skutečnosti dalo polemizovat. Cílem recenze přece není pitvat všechny vojenské detaily minulosti.

Každopádně početný autorský kolektiv připravil pro všechny zájemce o aktuálně ostře sledovaný poloostrov velmi zajímavé a poučné čtení, za což si zaslouží uznání. Slovanský ústav AV ČR je ostatně, pokud jde o Krym, velmi činný: jeho aktuální brožuru z pera Heleny Ulbrechtové a kolektivu s názvem Krym v dějinách, literatuře a médiích z edice Věda kolem nás si můžete stáhnout ZDE.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.