Možná to byl loutkář Václav Kopecký, kdo osud hřbitova Malšička v jihočeské Volyni předznamenal. Neví se, kde je tam přesně pochovaný, ale určitě jen pár kroků od obřadní síně z 80. let, která po skončení své „oficiální“ funkce sloužila jako galerie a nyní coby útočiště pro divadelníky. Okolí zároveň láká na barokně-funerální procházky.
Když se v Praze přesytím uměním a mám pocit „dusivé kultury“, jak svou knihu nazval francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet, utíkám. Někam, kde jsem ještě nebyla. Tentokrát na jih, do Volyně. Devět let tu fungovala Galerie Na shledanou, kurátorovaná Janem Freibergem. Na hřbitově Malšička na kopci nad městem se v obřadní síni z 80. let, vybudované jako konkurence vedle stojícího kostela Proměnění Páně, věnoval výtvarnému umění ve vztahu ke smrti.
Galerie umístěná na hřbitově, kde na neznámém místě leží i ostatky loutkáře Václava Kopeckého, zemřelého v místním chudobinci, je však stále umění otevřená. Jen výtvarnice a výtvarníky vystřídali divadelníci a divadelnice. Do Volyně jsem jela ke konci října, na Tanec smrti. Na hřbitově a před galerií ho na pozvání Volyňské kultury, příspěvkové organizace, která se stará o zdejší kulturní život, uvedl soubor Geisslers Hofcomoedianten.
Site-specific zpěv, recitace, tanec i zastavení, při nichž si může diváctvo zkusit nanečisto vyslovit poslední přání nebo třeba zaklepat bačkorami, čerpají inspiraci ze stejnojmenné série fresek na chodbě hospitalu v barokním Kuksu. I v okolí Volyně je baroko domácí. Skupinka lidí si přišla společně zažít předdušičkovou atmosféru, kterou až dojemně dotvářely desítky hřbitovních světel a bezmračná hvězdná obloha.
Navíc i celé odpoledne ve Volyni se dá strávit procházkou od hřbitova ke hřbitovu. Ten židovský, ze 17. století, je obehnaný vysokou zdí a otevírá se na vyžádání. Babička, která seděla před domem těsně pod ním, o něm ani nevěděla. Směrem přes řeku Volyňku, za vlakovou trať a nahoru dospějete ke kapli Anděla Strážce. Je odtud výhled na celé město v dolíku a na okolní kopce, za nimiž se dá tušit Šumava. Malšička je na protilehlém kopci, procházkou od Andělíčka zase napříč celým zachovalým historickým centrem.
