Blíží se osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora, SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů třetí říše. To jistě podnítí řadu publicistů k tvorbě na dané téma, a psaní o období nadvlády hitlerovského Německa nad našimi zeměmi obzvlášť.
Jiří Padevět, spisovatel, knihkupec, nakladatel, ředitel pražského Nakladatelství Academia a autor čtenáři a odbornou veřejností vysoce ceněného Průvodce protektorátní Prahou, za nějž obdržel cenu Magnesia Litera a poctu Slovník roku 2013, je v současnosti patrně nejlepším autorem, co se týče ožehavého tématu Protektorátu Čechy a Morava.
Nelenil a očekávanému zájmu již s předstihem vyšel vstříc. Nakladatelství Academia loni vydalo jeho bez přehánění monumentální, v naší historii nemající obdoby KRONIKU PROTEKTORÁTU s podtitulem Represe, rezistence, holokaust, státní a okupační správa, kolaborace, bojové operace, kultura, všední život. Čítá úctyhodných 871 stran, na nichž mapuje den po dni šest let života našich zemí pod „bičem hákového kříže“, abychom parafrázovali stejnojmennou knihu lorda Russella z Liverpoolu, vydanou také v češtině.
I přes omezení kultura nezanikla
Jak z podtitulu kroniky vyplývá, zahrnuje doslova všechny aspekty protektorátní reality. Nelze totiž pouštět ze zřetele, že i přes všechny hrůzy okupačního režimu a mizérii v českých zemích – na rozdíl například od Generálního gouvernementu v rovněž porobeném Polsku, o obsazeném sovětském území ani nemluvě – zde také kvetl kulturní život. Vždyť na některé komedie natočené v této době se s určitou nostalgií díváme dodnes. Na podzim 1939 vydal kolektiv autorů dodnes v antikvariátech žádané dílo Co daly naše země Evropě a lidstvu. V roce 1940 mohl František Čáp zfilmovat bytostně českou Babičku Boženy Němcové, jedno z nejkrásnějších děl naší literatury devatenáctého století...
Jen zbrojnice nadutého Herrenvolku?
V závěrečném období druhé světové války se úporné boje přenesly i do českých zemí, na jejichž osvobozování se rozličnou měrou podílela československá, sovětská, rumunská, americká a polská vojska. V úvodu tohoto textu zmiňovaný atentát na Heydricha nepopiratelně patří k vrcholným činům evropské protinacistické rezistence, neboť v žádné jiné porobené zemi, dokonce ani v těch, kde byl odboj z různých důvodů opravdu mnohem silnější než v protektorátu, se nepodařilo zlikvidovat tak vysoce postaveného představitele nenáviděné německé okupační moci. To mějme vždy na paměti při výlevech různých mudrlantů o tom, jak jsme jen kolaborovali a nadšeně vyráběli zbraně pro nadutý Herrenvolk.
Padevětův opus magnum zůstane bezesporu nadlouho vysoko nastavenou laťkou pro všechny případné badatele v tomto oboru. Na své si v něm přijde každý. Obrazová výbava jeho působivost jen umocňuje.
