nahoru

Ruka od spermatu, milenky i pokaděná postel. Známá režisérka a scenáristka napsala obskurní sexuální scény

Kateřina Kadlecová, Kryštof Eder 19. prosince 2021 • 16:00
Bad Sex in Fiction Award týdeníku Reflex: 5. místo - Andrea Sedláčková: Téměř nesmrtelná láska
• video: 
Martin Bartkovský

O téhle knize si špitají mnozí z kulturní scény. Ne snad proto, že by se jednalo o nějaký literární skvost. Režisérka, scenáristka a spisovatelka Andrea Sedláčková se v ní však uchýlila k autofikci, do postavy Martiny prožívající krušný partnerský vztah s Tomášem promítla vlastní zážitky a stejně tak živoucí předlohu Tomáše zvládne snadno dešifrovat každý, kdo se pohybuje mezi pražskými kulturními prominenty. Jinak je to však čtení spíš nudné. V téměř pěti stech stranách neustálých hádek a rozchodů se čtenář zaraduje, když narazí na něco, co ho vytrhne z apatie. Třeba na pokaděnou postel. To je 5. místo naší ankety Bad Sex in Fiction Award, tedy anticeny za špatný sex v nové české próze, kterou každý rok vyhlašuje časopis Reflex.

5. místo:  Andrea Sedláčková - Téměř nesmrtelná láska

Usedl na postel a pomalými gesty ze sebe stahoval tričko a kalhoty, jako by tak činil proti své vůli. Martina se na matraci posunula, aby adeptovi na milence uvolnila místo. Tomáš vedle Martiny vláčně položil své (konečně už taky) nahé tělo, kterého se ale Martina neodvážila dotknout. Patnáct let nebyla v posteli s jiným mužem než s tím svým.

Rozpačité líbání. Sáhla mu na přirození, krčící se pod peřinou jako stažená vystrašená bulka. Pokus něco s tím vysušeným jablíčkem udělat se ukázal jako marný.

„Nemohli bysme rozsvítit, abych vás viděl?“

Zdráhala se ukázat svá ňadra, zdevastovaná kojením dvou dětí. Trapností se rozplakala.

„Milenka je někdo, ke komu máš cit. Tohle byly jenom ženský, se kterejma jsem…“ Martina mu skočila do řeči, ukazujíc na postel: „V prosinci jsi během dvou týdnů spal v naší posteli se mnou, s Agátou a s Jarkou.“ Ta vidina ji znovu rozčílila a rozeřvala se jako pominutá, vyslovujíc slova, která se jí v hlavě honila celé týdny: „Já tady úplně cítím ty jejich pysky, do kterejch jsi se zahákoval! A pak jsi měl prsty ulepený od svýho spermatu. A doufám, žes používal kondom! Víš, že jsi tu naši společnou postel pošpinil, jako by ses na ni vykadil? Já se jí teď úplně štítím.“ 

Nová kniha režisérky, scenáristky a spisovatelky Andrey Sedláčkové je vcelku kolovrátkovitá. Dokola se v ní opakuje zhruba toto: Martina Tomáše (to je ten, co má mít prsty ulepené od spermatu) miluje, ale vadí jí jeho milenky. Tomáš Martinu miluje, ale nedá mu to a uklouzne (čti: zahne). Martina chce Tomáše opustit. Tomáš Martině vymluví díru do hlavy a Martina dá tloustnoucímu záletníkovi poslední šanci.

První z našich ukázek je vlastně jen strašlivě smutná, zejména dosadí-li si bulvárumilovný čtenář za oba protagonisty jejich reálné vzory, pohledné, sympatické, úspěšné lidi. Není divu, že po té náloži nikoli klasického postkoitálního, ale dokonce už prekoitálního smutku čtenář zajásá, když v těch pěti stovkách stran konečně upoutá jeho pozornost něco jako pokaděná postel. Staromilci mezi námi si postesknou, jak ty způsoby upadají. V legendárním Kmotrovi se pod peřinou schovávala useknutá koňská hlava, ve světle této scény se představa pokaděné postele jeví jako slabý odvar.

Román Andrey Sedláčkové postavil do pozoru mnohé účastníky tuzemské kulturní scény (a u impotentního Tomáše vyvolal dost možná opačný pohyb). Není totiž zas tak těžké rozklíčovat, že do postavy Martiny soustředila Andrea Sedláčková vlastní zážitky. A „ti, kteří vědí“, snadno odhalí i Tomášovu totožnost. Přes tento bulvární rozměr to na stupně vítězů nestačí. To by se Tomáš musel do postele vykadit doopravdy, ne si tam jenom tahat milenky. 

Kateřina Kadlecová, Kryštof Eder




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.