nahoru

Pražské jaro pohledem Němce: Böllovy deníky k morálnímu bankrotu z Moskvy řízeného socialismu

Jaroslav Šajtar 9. prosince 2021 • 11:40
Pražské jaro pohledem Němce: Böllovy deníky k morálnímu bankrotu z Moskvy řízeného socialismu
foto: Profimedia.cz

Ačkoli jsme si letos nepřipomínali žádné kulaté výročí srpnových událostí a pražského jara 1968, s tituly na dané téma se doslova roztrhl pytel.

S nemalou troškou do mlýna přišlo pražské Nakladatelství Academia, jež v překladu Michaela Půčka vydalo deníkové zápisky západoněmeckého spisovatele a (tehdy ještě budoucího) nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla pod názvem TANK MÍŘIL NA KAFKU.

Spisovatel proti agresi

Slavný spisovatel přicestoval i s rodinou do našeho hlavního města na pozvání Československého svazu spisovatelů doslova v předvečer invaze pěti „spřátelených“ armád členských států Varšavské smlouvy – 20. srpna 1968. V atmosféře uvolňujících se poměrů bylo možno navázat korektní kontakty i s literátem z „revanšistické“ části rozděleného Německa. Böll tehdy netušil, že se stane očitým svědkem zahraniční intervence, která naděje spjaté s „obrodným demokratizačním procesem“ nadlouho zhatila.

Spisovatel nelenil a svůj bystrý pozorovací talent zvěčnil v deníkových zápiscích z oněch několika nezapomenutelných dnů, jež doplnil dvěma esejistickými texty odrážejícími srpnové události a několika rozhovory pro tisk. Knihu připravil, úvodním slovem a vlastními autentickými fotografiemi doplnil Heinrichův syn René.

Svoboda a demokracii nadevše

Nobelista byl znám již dříve rovněž českým čtenářům. Tahle knížka je však cenná zvláště pro nás, neboť Böll, věnující se ve své tvorbě zážitkům z druhé světové války i pozdějšímu vývoji ve Spolkové republice Německo, vždy stavěl svobodu a demokracii nadevše. Později se výrazně zastával našich disidentů a lidí nějak pronásledovaných tehdejším režimem. Na rozdíl od některých jiných autorů měl velkou výhodu, že Sovětský svaz velmi dobře znal a jeho dílo v něm vycházelo v miliónových nákladech. K „bratrské pomoci“ se vyjádřil nedvojsmyslně negativně. Nazýval ji „morálním bankrotem centrálně z Moskvy řízeného socialismu“.

Böllovi na československém polednovém vývoji obzvláště imponovalo, že zde došlo k pokusu reformovat, byť neúspěšně, tuhý doktrinářský systém bez použití násilí (v tom se pražské jaro tak diametrálně lišilo od krvavého maďarského povstání z podzimu šestapadesátého roku), a dokonce na popud samotné vládnoucí komunistické strany, což ve východním bloku představovalo unikum.

Imponovala mu solidarita všech vrstev obyvatelstva, která však – což během svého krátkého pobytu pochopitelně nemohl předvídat – vydržela žalostně krátkou dobu. Nezadržitelný nástup normalizátorů začal příchodem Gustáva Husáka k moci v dubnu roku 1969 a v srpnu téhož roku už příslušníci bezpečnostních a silových struktur potlačili mohutné protesty vlastních spoluobčanů. Žádný sovětský tank už při tom na Kafku nemířil…

Obálka knihy Obálka knihyFoto Archiv nakladatelství Academia

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.