Tři roky poté, co Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava uvedl výborný dokument legendárního německého skandalisty Wernera Herzoga Setkání s Gorbačovem, přichází z letošní Ji.hlavy do kin další film se stejným hlavním hrdinou. Snímek Gorbačov. Ráj, který na festivalu získal v sekci Svědectví zvláštní uznání pro nejlepší film o politice, natočil zcela bez archívních záběrů ruský režisér ukrajinského původu Vitalij Manskij (*1963).
Manskij, jehož předešlé snímky (Roura, V paprscích slunce, Svědkové Putinovi) známe i u nás, není tak zdatný tazatel jako Werner Herzog. A nepomáhá ani fakt, že Gorbačova opakovaně zobrazuje v pološeru a v dlouhých záběrech jako muže opuštěného, nespokojeného, fyzicky téměř nemohoucího. Navzdory tomu je Manského dokument fascinující: díky neuvěřitelné vnitřní, intelektuální síle tohoto architekta glasnosti a perestrojky, díky jasnosti jeho názorů i schopnosti být tvrdým, pohotovým i férovým diskutérem. Gorbačov na mnoho Manského dotazů, například proč už v Rusku není demokracie, neodpovídá, protože zkrátka nechce. Nebo odpovídá nekonkrétně, až to Manskij nevydrží, a přímo na kameru mu to dokonce vyčte. Přesto z něj čiší autentická humanita výjimečného člověka, který zjevně nikdy nebyl okouzlen pozlátkem moci a dodnes si stojí za svým.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
