"Byl jsem ve sklepní cele v Konviktské, kde šlo okýnkem skrz pletivo zahlédnout kus dvora, tehdy posetého listím a ovšem výkaly služebních psů, těch bestií. Jednou ráno tam s košťaty naběhly vězeňkyně, tři ženské a mladá holka. Flákaly se, aby jim práce na vzduchu vydržela, dozorkyně je seřvala jen když se přiblížily k okýnkům našich cel. Pamatuju právě smutné oči té holky. Byla těhotná, celá posmutnělá. Kolega, lupič povídá: "Chudák, měla tátu sviňáka, co na ní lez, tak ho zabila." Druhý den ji prý vezli na soud. Kdykoli slyším o domácím násilí, teď ještě umocněném covidovou pastí, vyhřezne ve mě tahle vzpomínka. Netuším, co s tou holkou bylo dál. Myslím ale, že dnes by měla daleko víc zastání.", uvádí k textu jeho autor, Jáchym Topol.
David Koller, autor hudby k písni Vězenkyně, dodává: “Hudba k tak silnému textu se dělá “sama”. Děsí mě, kolik násilí je stále mezi nejbližšími, v rodinách a jak často bývá přehlížené asi i právě proto. V případě Vězenkyně vůbec nešlo o to, vytvořit rádiový singl, ale silnou skladbu, která by si mohla najít své fanoušky na živých koncertech, na které se tolik těšíme."
