nahoru

Columbovo tajemství: Co možná nevíte o roztržitém géniovi, který nikdy nezmizel z našich televizí

HONZA DĚDEK 28. prosince 2020 • 10:35
Columbovo tajemství: Co možná nevíte o roztržitém géniovi, který nikdy nezmizel z našich televizí
foto: Profimedia.cz

Přesně před šedesáti lety se na televizní obrazovce prvně objevil poručík Columbo – hrál ho Bert Freed a neměl úspěch. A tak se z detektiva s nezbytným doutníkem stala divadelní hra. Jeho představitel Thomas Mitchell však několik měsíců po premiéře zemřel na rakovinu. Teprve v roce 1968 si pomačkaný pršiplášť oblékl Peter Falk a zrodil se fenomén, který posbíral třináct cen Emmy a dva Zlaté glóby, celkem běžel ve 44 zemích a po celém světě ho vidělo přes půldruhé miliardy diváků!

Čtenáři prestižního amerického časopisu TV Guide zvolili v roce 2012 seriál Columbo třetí nejlepší detektivkou všech dob – podle průzkumu stanice ABC si tenhle zdánlivě přihlouplý vyšetřovatel diváky získal svou skromností, laskavostí a lidovostí; vlastnostmi, jež tak kontrastovaly s arogancí vrahů z řad losangeleské smetánky. „Byl to záměr – chtěl jsem, aby Columbo byl opakem všech těch drsných detektivů, kteří vždycky vědí, co říct, ohánějí se pistolí a nikdy neváhají zapojit do diskuse své pěsti,“ nechal se svého času slyšet detektivův duchovní otec William Link (podílel se i na vzniku seriálu To je vražda, napsala). Předobrazem podle jeho slov byli policejní inspektor Porfirij Petrovič z románu Zločin a trest a nenápadný detektiv Otec Brown od G. K. Chestertona. A cílem pak zábavná kriminálka, navíc obrácená naruby – tenhle princip, kdy vrah je od začátku známý a vše se točí kolem detektivovy cesty k jeho dopadení, sice použil Austin Freeman už v roce 1912, ale teprve Columbo ho natolik proslavil, že se tento postup stal v sedmdesátých letech úspěšnějším a používanějším než klasický detektivní styl, kde je identita zločince prozrazena až na závěr.

Záměr se vydařil – a to především zásluhou detektivova velmi nedbalého vzhledu, pro který si poručíka okolí plete s taxikářem, nosičem kufrů či opravářem, v díle Obrácený negativ dokonce s bezdomovcem. Okouzlující byla i poručíkova roztržitost, kvůli níž nikdy nemůže z kapsy svého baloňáku vylovit tu správnou věc, o zapomnětlivosti, jež ho nutí se neustále vracet s ještě jednou otázkou, ani nemluvě. A připočte-li se k tomu zásadně neodkládaný doutník, nikdy neviděná manželka, nevyslovené křestní jméno, auto pár minut před rozpadnutím a baset jménem Pes, pak se nelze divit, že vznikl celosvětový kult!

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku