nahoru

Napínavý horor s mluvící igelitkou a hlasy v hlavě sedmiletého kluka

Vít Kremlička 8. října 2020 • 14:30
Stephen Chbosky a jeho novinka
Stephen Chbosky a jeho novinka
• foto: 
Archiv nakladatelství Kalibr

Jestli se chcete trochu bát, může být. V rámci boje proti nudě, čínské chřipce a digitální demenci, což jsou aktuálně při vzájemném souběhu další ohrožení lidské civilizace, doporučuji naordinovat hororový román Imaginární přítel, jejž napsal Stephen Chbosky.

Jde o skutečný tlustospis o 656 stranách a překlad Jany Jašové je čtivý, takže máte na několik podzimních mlhavých večerů s četbou vystaráno. Zaslechnete-li kroky z místnosti, kterou jste leta letoucí neodemknuli a kde nikdo v žádném případě nemůže být, nic vás nepřekvapí.

Mluvící igelitka

Americký romanopisec, scenárista a filmový režisér Stephen Chbosky, mj. autor bestselleru Ten, kdo stojí v koutě (1999, č. 2018), čtenáře nešetří. K jednomu z hrdinů příběhu promlouvá Dobrý Lesní Duch prostřednictvím odhozené tašky z PVC, což je metafora ryze poetická a souznící s ekologickou krizí, případně plastovou recyklací a znečišťováním životního prostředí umělohmotnými sáčky. Nic proti plastům, ale třeba s nimi zacházet uvážlivě – kdyby se k nám sáčky z kontejnerů rozpovídaly jako románová igelitka, byl by to značný randál.

Nemyslím, že naše civilizace končí; prochází přerodem k další etapě vývoje lidské společnosti. Svět se nezměnil, nemění se tisíce let a jeho pravidla zůstanou ve svých mezích. Ovšem když romanopisec užije takovou aktuální ekologickou metaforu, jako je mluvící plastová taška, jde o výrazné téma svědčící o vážnosti všeobecné situace. Je to halucinovaná skutečnost...

Inspirace Tomem Sawyerem?

Protagonisty autrova teprve druhého románu Imaginární přítel (vyd. Kalibr) jsou čtyři sedmiletí chlapci v čele s Christopherem, který se s matkou nedávno narychlo stěhoval do zapadlého pensylvánského městečka Mill Grove. Hlavní činností kluků je stavba domu na stromě, během níž najdou v zemi dětskou kostru. Při tom, co se děje ve světě, je to celkem chabý odvar reality, že. Tihle čtyři chlapíci z první třídy na popud Christophera, jejž úkoluje tajemný hlas v jeho hlavě, staví svůj baráček, kradou na stavbě dřevo a působí to, jako by směřovali přímou dráhou do pasťáku. Inspirace chlapeckými postavami Toma Sawyera s Huckem Finnem z proslulého Twainova románu? Doba se změnila – Twainova kniha svého času dokázala nadchnout chlapce i dospělé; Chbosky však své sedmileté hrdiny nechává zažívat příběhy a emoce, které by možná nedokázali zvládnout ani jejich rodiče. 

Z šestákováho čtení mocnou zbraní

Zbytečné hledat v Imaginárním příteli nonsensy, mluvící igelitka příběh zachraňuje. Horory, humory, sci-fi a detektivky dávno vystoupily z bídy šestákováho čtení a staly se mocnou literární zbraní k ilustraci společenských problémů, na které artistické romány klasického ražení nestačí. Dublují tak svými uměleckými prostředky mediální zpravodajství a filmový dokument rozvíjením jejich reálných motivů do burleskních příběhů k pobavení čtenářstva. Také mohou být nabubřelým literárním brakem k odložení do book-boxu.

Svébytnou kapitolou je jazyk překladatelky Jany Jašové. Chápu, že smrt nepočká, ale na str. 261, kde se dvě protagonistky dají do hovoru a jedna druhou polije vařící kávou, načež opařená si pod studenou vodou chladí spáleninu, zřejmě zaspala. Nechci ale hledat na překladu hnidy, určitě je to fuška ke schvácení.

Lze popřát fanouškům a fanynkám hororů, aby si s Imaginárním přítelem užili svoji porci děsu i s nášupem.

Vít Kremlička




Diskuse ke článku