ANO a ČSSD se kočkují kolem rozpočtu a o daních. A z Čechů dělají národ králíků vytahovaných z klobouku | Reflex.cz
nahoru

ANO a ČSSD se kočkují kolem rozpočtu a o daních. A z Čechů dělají národ králíků vytahovaných z klobouku

Jiří Štefek15. ledna 2020 • 09:40
Ministryně financí Alena Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a premiér Andrej Babiš.
Ministryně financí Alena Schillerová, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a premiér Andrej Babiš.
• foto: 
ČTK

Jsou to dva týdny, co v Česku platí nový daňový balíček, který zvýšil daně u kuřiva a kořalky či více zdanil loterie. A vláda už začíná chystat nový daňový balíček, tentokrát s označením „21“. Ministryně financí Alena Schillerová chce v jeho rámci zrušit superhrubou mzdu, zavést stravenkový paušál nebo zrušit některé daňové výjimky. Lze předpokládat, že v následujících dnech ona nebo její vládní šéf ještě něco vymyslí a do balíčku dodají. Nicméně o rušení superhrubé mzdy nechtějí nyní ani slyšet koaliční sociální demokraté, kteří místo toho vrací do hry takzvanou bankovní daň.

Sociálním demokratům vadí, že po zrušení superhrubé mzdy by v rozpočtu vznikla sekera ve výši 25 miliard korun. To je sice pravda, na druhou stranu tento krok vládě nevnutila opozice, ale samotní lídři ANO i ČSSD si ho písemně stvrdili v koaliční smlouvě. Teď se k tomu ČSSD nemá. Aby ale nestála úplně s prázdnou, vzpomněla si na bankovní daň. Tu však nechce ANO. Možná i proto, že Agrofert má u tuzemských bank rozpůjčovanou astronomickou částku a Andrej Babiš nechce šéfy bank dráždit tím, že by odlupoval ze snesených zlatých vajec skořápky.

Úsměvné je, že v tomto koaličním kočkování jde vzhledem k velikosti celého státního rozpočtu o pár miliard. Jimi se dělají záplaty nebo se někde mírně uvolňuje finanční tlak. Dělá se to skoro pinzetou. Druhou věcí je, že český daňový poplatník, firma či zaměstnanec se v té nekonečné směsici daňových změn ztrácí. Před pár dny začaly platit nové daňové změny a už se tu chystá něco nového. Zkrátka a dobře, čitelnost a jakási dlouhodobější stálost jsou pro český rozpočet a zákony upravující daně zřejmě něčím nemyslitelným.

České daňové zákony by přitom potřebovaly jasný koncept a rámec, aby se nemusely každou chvíli měnit v souvislosti s výkyvem ekonomiky nebo potřebou uplatit voliče před rozličnými každoročními volbami. Druhou věcí, kterou je potřeba vzít v patrnost, je fakt, že česká ekonomika zpomaluje svůj růst a tím se také ztenčí příliv peněz do rozpočtu. Už jen v loňském roce příjmy z daní a ze sociálního pojištění zůstaly 11 miliard korun za očekáváním. Podtrženo a sečteno, doba si vyžaduje rázné kroky, které budou mít nějakou životnost, ne žonglování či čarování s čísly.

Na závěr taková malá odbočka k sousedům: V loňském roce hospodařil státní rozpočet Německa s rekordním přebytkem 13,5 miliardy eur (zhruba 340 miliard korun). A to vše v situaci, kdy německá ekonomika zpomalila svůj růst a v procentech roste mnohem pomaleji než ta česká. Německému rozpočtu pomohly nižší úroky ze státního dluhu, ale státu se podařilo vybrat o 3,5 miliard eur více na daních. Při pohledu na ta čísla se tak nabízí otázka, co je tady špatně, respektive zda tu odpovědní lidé skutečně své práci rozumí, nebo jsou to jen kouzelníci – a my jsme národem králíků vytahovaných z klobouku.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější