Co může porazit Babiše?

Co může porazit Babiše? Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Opozice ovšem může volební systém a jeho účinky do určité míry obejít právě předvolebními koalicemi
Na pražské Letenské pláni protestovalo 300 tisíc lidí proti Andreji Babišovi
Na pražské Letenské pláni protestovalo 300 tisíc lidí proti Andreji Babišovi
Na pražské Letenské pláni protestovalo 300 tisíc lidí proti Andreji Babišovi
Na pražské Letenské pláni protestovalo 300 tisíc lidí proti Andreji Babišovi
13
Fotogalerie

Co může porazit Babiše? Opozice není bez šancí, musí však být kreativní

V souvislosti s největšími evropskými protivládními demonstracemi se nabízí hlavní politická otázka dneška: Existuje vůbec někdo, kdo může porazit Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v příštích sněmovních volbách za dva roky?

Aktuální průměr průzkumů hlavních českých agentur dává hnutí ANO 32,1 procenta hlasů. Navíc je náskok Babišova hnutí na další strany v pořadí více než patnáctiprocentní. To navozuje pocit, že ani statisícové demonstrace nemohou s převahou premiéra a jeho formace pohnout. Do voleb je ale ještě daleko a může dojít k řadě důležitých změn. Navíc v české politice, roztříštěné aktuálně na devět sněmovních stran, platí, že první místo ve volbách nutně neznamená volební vítězství. Vyprávět by o tom mohl třeba Jiří Paroubek, jenž sice „vyhrál“ volby v roce 2010, ale jeho první místo se rychle ukázalo jako Pyrrhovo vítězství, znamenající pro ČSSD odchod do opozice a jeho osobní konec ve vysoké politice. I o osudu příštích sněmovních voleb proto rozhodne spíše to, kdo bude mít v Poslanecké sněmovně většinovou hlasovací koalici, než kdo skončí první na pásce.

Koalice druhé republiky

Z tohoto pohledu bude opět, stejně jako v roce 2017, klíčové, zda překročí hranici 100 poslanců neformální spojenectví hnutí ANO, komunistů a okamurovců. Ti sice dnes v této sestavě netvoří vládní koalici, ale jejich pověstná „stopatnáctka“ zaručuje Andreji Babišovi, že vláda bez účasti jeho hnutí ve sněmovně reálně nejde vy­tvořit.

S komunisty ani s SPD totiž většina opozičních stran do koalice jít z programových důvodů nemůže, takže základním předpokladem k opozičnímu volebnímu vítězství zůstává podmínka, že ve sněmovně nezíská blok stran „druhé republiky“, tedy babišovci–okamurovci–komunisté, většinu. Minule tomuto trojlístku stačilo ke 115 mandátům „jen“ 48 procent voličských hlasů, teď jim průměr průzkumů dává dokonce ještě o něco méně – 45,96 procenta –, takže opoziční naděje z tohoto pohledu žije.

 

ČSSD „doprava“ nebo ven

Je to ovšem naděje, v níž se v první řadě počítá s tím, že by se po volbách ČSSD přiklonila k pravostředové opozici raději než k současnému spojenectví s ANO a KSČM. To se sice aktuálně těší dokonce větší podpoře než při minulých volbách a průměr průzkumů vládní alianci dává téměř 47 procent hlasů, ale v této relativní síle je zároveň i zakopán pes. Jakou má podobu?

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!