Ekošílenství vrcholí: Vybijeme krávy, nebudeme se množit, bydlet budeme na elektrokoloběžce | Reflex.cz
nahoru

Ekošílenství vrcholí: Vybijeme krávy, nebudeme se množit, bydlet budeme na elektrokoloběžce

Viliam Buchert5. srpna 2019 • 10:30
Oteplování i ochlazování se na Zemi odehrávají po celou dobu, co planeta existuje. Proč politici a aktivisté šílí právě teď?
Oteplování i ochlazování se na Zemi odehrávají po celou dobu, co planeta existuje. Proč politici a aktivisté šílí právě teď?
• foto: 
Jan Ignác Říha

Britský princ Harry a jeho manželka Meghan prohlásili, že nebudou mít více než dvě děti. Prý kvůli obavám o životní prostředí. Mnozí mladí lidé mezitím vyzývají, aby lidé méně létali letadly, protože stroje vypouštějí emise. Jiní upozorňují, že dobytek produkuje metan a přispívá ke vzniku skleníkových plynů. Klimatičtí alarmisté proto straší katastrofou, pokud „ihned“ něco neuděláme s globálním oteplováním. Katastrofa skutečně nastane, ale jen tehdy, pokud na šílené nápady ekoteroristů, které omezí svobodu lidského rozhodování a ekonomickou prosperitu, přistoupíme.

„Panuje vědecká shoda, že život dnešních dětí bude velmi obtížný. Svět skončí do dvanácti let, pokud nebudeme věřit klimatické změně a neotočíme loď,“ tvrdí americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. Je to sice holý nesmysl a žádná vědecká shoda na tom nepanuje, ale získávat body na oblbování lidí je obvyklá politická disciplína. Mimochodem Ocasio-Cortezová je ta paní, která vede válku s prezidentem Donaldem Trumpem. Jak jinak, když ten s koncem světa stále nepočítá (zločinec jeden!) a chce „učinit Ameriku opět velikou“.

Německá feministka Verena Brunschweigerová, které sama nemá děti, pak zašla ještě dál a stvořila manifest „Kinderfrei statt Kinderlos“. Podle ní je rození potomstva to nejhorší, co můžete matičce Zemi provést. „Jedno dítě vypustí do ovzduší v průměru padesát tun oxidu uhličitého ročně,“ tvrdí Brunschweigerová. Podle podobných nesmyslů můžeme nabídnout i nesmyslnou otázku: „Kdyby se paní Verena nenarodila, bylo by světu skutečně lépe?“ Odpověď samozřejmě zní, že nikoli.

Nemít děti se rozhodla i britská aktivistka a zpěvačka Blythe Pepinová. Také ona chce tímto krokem zachránit planetu. „Jsem vystrašená. Planeta a příroda kolabují. A děje se to právě teď. Jsem velmi zklamaná a vyděšená reakcí vlád na tuto krizi,“ řekla stanici BBC.

Je to politický kalkul

Všechna volání v boji proti klimatickým změnám, která mohou znít na první poslech bohulibě, se dnes navíc propojují do širokého a propracovaného společenského a politického směru.

Pozoruhodné je, že prakticky všechna hnutí, aktivity i strany, které tak snaživě bojují proti klimatickým změnám, mají současně ve své výbavě i levicové ekonomické a sociální programy, genderismus, feminismus, multikulturalismus a zaštiťují se svojí údajnou progresivností, protože masivně působí s pomocí virtuálního světa, sociálních sítí a internetu. Nejurputněji se k podobným názorům hlásí mladší generace a více ženy než muži.

„Udržitelnost se stává kvazi náboženským slibem spásy,“ řekl pro týdeník Der Spiegel před časem filozof a jeden z nejvýznamnějších německých profesorů mediálních věd, Norbert Bolz z Technické univerzity v Berlíně.

Klimatické vzepětí nese už i své významné politické plody. Například německá strana Spojenectví 90/Zelení je dnes v průzkumech veřejného mínění u našich sousedů na prvním místě, což je věc v Německu nebývalá. Britští zelení dosáhli v květnových volbách do Evropského parlamentu na místní poměry unikátních 11,8 procenta hlasů. Stoupla i podpora rakouských zelených, která dosahuje před zářijovými předčasnými parlamentními volbami pozoruhodných 12 procent. Na klimatickou rétoriku naskočila i Česká pirátská strana a to jí může přinést podporu mladých voličů.

Ovšem nerození dětí, změna návyků v dopravě, či odmítání masa, narážejí na realitu, která klimatickému alarmismu neodpovídá. Když renomovaná celosvětová agentura YouGov udělala v dubnu a v květnu v Německu reprezentativní průzkum (zúčastnilo se ho 2525 lidí) a ptala se, jakou dopravu použijí lidí na letošní letní dovolenou, tak odpověď byly pro klimatické aktivisty zdrcující – 55 procent lidí řeklo, že použije auto, 40 procent letadlo, 7 procent autobus a 16 procent vlak. Číslo nad sto procent vychází podle agentury proto, že někteří použijí kombinaci různých dopravních prostředků. Volání po změně tak tvrdě narazilo.

Lidé bojující proti klimatickým změnám hrají na velmi citlivou strunu, ale neříkají, jak přesně sladit potřeby lidí a států s potřebami toho, po čem volají. I aktivisté totiž běžně používají výrobky z plastů, produkují odpad, jezdí auty, mají mobily a počítače, létají letadly. Výroba a užívání toho všeho samozřejmě nějakým způsobem ovlivňuje i životní prostředí. To je přirozené a lidstvo se v tom dnes snaží najít daleko více souladu než v minulosti. Klimatický alarmismus na to ale nebere žádný ohled. Co to může přinést? Zpomalení hospodářského vývoje Evropy a její další zaostávání za světem. To cheme? Aktivisté zřejmě ano. Omezuje to také svobodnou diskusi a výměnu názorů. Pokud si myslíte o globálním oteplování něco jiného než oni, jste označeni za zapšklé, neprogresivní, staré a nerozumíte tomu.

Jaká je pravda?

Zcela zásadní je přitom fakt, že oteplování (které zažíváme v současnosti) i ochlazování se na Zemi odehrávají po celou dobu, co planeta existuje. Klimatické změny jsou přirozený proces, i když do něj člověk samozřejmě může také zasáhnout. Proč aktivisté šílí ale právě teď? Máme pro podobné jednání dostatečně dlouhá měření a pozorování na to, abychom dokázali zodpovědně a pravdivě odpověď na velmi složité otázky o klimatu? Vědci, kteří jsou střízlivější, upozorňují na to, že změny se skutečně odehrávají, že oteplování na většině území planety postupně probíhá, ale zda se jedná o krátkodobý výkyv, či zásadní změnu, to ještě nevíme. Na to musíme mít data, která postihnou daleko, daleko delší dobu. Například ve 40. až 70. letech minulého století se v některých částech severní polokoule „ochlazovalo“ a někteří vědci dokonce tvrdili, že přichází nová doba ledová. Nic takového se nakonec nestalo, protože teploty naopak začaly o něco stoupat.

Proto se musí i dnes ke klimatickým změnám přistupovat opatrně a nečinit závěry z každoročních měření.

Planeta Země podle vědců prošla obdobími extrémního oteplování či ochlazování už mnohokrát. Není to nic neobvyklého. Klima se přirozeně mění a vyvíjí. Rotace naší planety kolem Slunce se mění, což vede k velkým rozdílům - od jednotlivých ročních období až po množství slunečního svitu dopadajícího na Zemi. Vědci dnes spíše přemýšlejí o tom, zda současné změny nejsou příliš rychlé a neumí si vysvětlit, jak je to možné. Podle většiny z nich to neodpovídá známým přírodním cyklům. Zatímco při předchozím masivním oteplování Země se hovořilo o velmi dlouhých obdobích (tisíců až statisíců let), dnes se planeta otepluje rychleji.

„Je to největší rozdíl mezi předchozími obdobími oteplení a dnešním oteplením. To je také důvodem, proč se absolutně nedá odhadnout, co se stane s klimatem. Čekají nás dramatické změny, ale nedokážeme odhadnout, jak dramatické budou,“ tvrdil například pro web Live Science geolog Sébastien Castelltort ze Ženevské univerzity.

Zatímco zodpovědná část vědců a politiků proto váhá, zkoumá, dělá opatrné prognózy a upozorňuje na změnu, svět šílí. Aktivisté chtějí ihned poručit větru a dešti, stejně jako se o to neúspěšně snažili komunisté v zaniklém Sovětském svazu.

Lidé budou žít na Zemi i za dvacet, či padesát let. Nebude to tak, jak straší americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová. Nekončíme. Jen hledáme způsob, jak se změnám přizpůsobit a co udělat s tím, aby byla výroba a spotřeba ve větším souladu s přírodou. I to je proces zcela přirozený a postupný. K zlepšení proto nepovedou výkřiky klimatických alarmistů, ale používání zdravého selského rozumu. Otázkou je, zda nepřeváží ekošílenství, které zažíváme právě teď.

O groteskním boji evropských států proti spalovacím motorům si můžete přečíst v tištěném Reflexu >>>

Reflex 31/2019





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější