Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zdroj: ČTK

Smí hoteliér diskriminovat hosty za politické názory? Rozhodnutí Ústavního soudu nám může zavařit

Někdy si říkám, že mě v českém právu již nemůže nic překvapit, ale ouha, Ústavní soud nedávno přiznal ostravskému podnikateli právo na jeho „vlastní protiruské sankce“. Pro ty, kdo věc nesledovali, připomeňme, o co v kostce šlo: Firma provozující hotel v legendární ostravské Stodolní ulici odmítala ubytovat ruské občany, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s ruskou anexí Krymu. A Ústavní soud jí dal za pravdu. Pokusím se vysvětlit, proč to považuji za velkou chybu.

Za své jednání dostal ostravský hotel od veřejné správy nevelkou pokutu pět tisíc korun. Podle názoru Ústavního soudu chtěli provozovatelé hotelu projevit svůj politický názor a alespoň v malé míře působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska. Soud se domnívá, že se o nepřípustnou diskriminaci nejednalo. Důvody odmítnutí prý nebyly ani nenávistné, ani zjevně svévolné, naopak byly – alespoň tedy dle stanoviska Ústavního soudu – racionální.

Ač dokážu částečně pochopit relativně bohulibý úmysl, kterým byli naši ústavní soudci vedeni, ze systémového hlediska zmíněný rozsudek pokládám za hodně kontroverzní. Jinak řečeno, může nám přivodit do budoucna nejeden malér a komplikaci. I neprávníka možná napadne, že budu provozovat třeba bistro či pivnici a neobsloužím hosta, který odmítne podepsat, že Sparta Praha je horší klub než Bohemka, nebo dokonce budu chtít podepsat lejstro, že Sparta je ostuda kopané. V souladu s nálezem Ústavního soudu se mohu hájit tak, že host si může zajít na pivo někam jinam. Nebo budu chtít podepsat, že Židé dlouhodobě ubližují Palestincům anebo naopak.

Gól do vlastní branky

Nález Ústavního soudu působí o to paradoxněji, že například česká města nemohou svým občanům stanovit nižší ceny za městskou veřejnou dopravu než přespolním, aby ty přespolní nediskriminovali. Stejně tak je dlouhodobě zakázána dvojí cenová politika vůči cizincům, možná pamatujete na počátek devadesátých let, kdy Němci a jiní „zazobaní zápaďáci“ museli platit více než postkomunističtí našinci. Neotevírá se tímto cesta ke stavu, že hoteliéři budou nechávat turisty podepisovat, že nesouhlasí s politikou E. Macrona či A. Merkelové? Nebo budeme podepisovat i prohlášení, že chceme důkladné vyšetření causy Čapího hnízda, aby nás ostříhala holička na náměstí?

Jsem odpůrcem dvojích cen za tytéž služby i odpůrcem sortování zákazníků dle politických názorů, proto judikát Ústavního soudu vnímám jako gól do vlastní branky. Mám též obavu, že by rozhodnutí soudu neprošlo testem předvídatelnosti práva, na kterou česká justice s Ústavním soudem v čele tolik dbá. À propos, myslíte, že výše zmíněný ostravský hoteliér svým (ne)diskriminačním jednáním nějak reálně pomohl situaci na Krymu?       

Autor je právník.