Prázdný Macron a oslabená Merkelová vyprodukovali 16 stran nové bezcenné smlouvy | Reflex.cz
nahoru

Prázdný Macron a oslabená Merkelová vyprodukovali 16 stran nové bezcenné smlouvy

Viliam Buchert23. ledna 2019 • 13:10
Podpis Cášské dohody
Podpis Cášské dohody
• foto: 
Reuters

Když francouzský prezident Emmanuel Macron přednesl 26. září 2017 na půdě pařížské Sorbonnské univerzity ohnivý projev o budoucnosti Evropy, objevila se hodnocení, že se jedná o „průlomovou“ záležitost a že se Macron stane novým vůdcem kontinentu. Dnes je z něj doma fackovací panák. Přesto vnutil Angele Merkelové, jejíž postavení je nejslabší za dobu, co je na postu německé kancléřky, myšlenku na „novou smlouvu“ mezi Francií a Německem. Podepsali ji v úterý v Cáchách. Česká republika se této dohody nemusí bát, ale úplně ignorovat ji také nelze. Přestože ve skutečnosti se jedná o 16 stran bezcenného papíru.

Angela Merkelová, která zastává funkci německé kancléřky od listopadu 2005, už vyprodukovala nejrůznější návrhy pro Evropu se čtyřmi prezidenty Francie – Jacquesem Chirackem, Nicolasem Sarkozym, Françoisem Hollandem a teď s Emmanuelem Macronem. Merkelová si v tom počíná zcela pragmaticky, protože ví, že pro prosazení některých svých nápadů na půdě Evropské unie potřebuje spojenectví se zemí galského kohouta. Zásadní otázkou ovšem je, zda se kvůli tomu za dobu jejího kancléřství EU pohnula směrem k „lepším zítřkům“, nebo přešlapuje na místě. Podle mne je pravdou spíše to druhé.

Má tedy smysl se zabývat smlouvou z Cách, ve které se Francie a Německo zavazují prohloubit vztahy v zahraniční politice, obraně, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů? Zabývat se jí musíme, protože se po desetiletí opakuje stejný scénář těchto dvou silných evropských hráčů, podle kterého se má integrovat Evropa. Samozřejmě pod laskavým dohledem a současně bičem těchto mocností. Dohodu proto nemůžeme nijak přeceňovat, ovšem vyplatí se zůstat ostražití.

Audit dotací Agrofertu nemusí skončit potrestáním. Výsledky kontroly mu mohou paradoxně…

Dohoda z Cách navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se před 56 lety k těsné spolupráci Německa a Francie zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. Myšlenky, jak integrovat Evropu, se od té doby moc nezměnily. Zásadně se ale změnila Evropská unie.

Nespouštějme oči z našich klíčových spojenců

Doba, kdy mohla Francie s Německem bez problémů určit, co bude v Evropské unii rozhodující a jak to má následně Brusel posvětit, je v nenávratnu. Evropská unie má daleko více členů a logicky se její integrace nevyvíjí tím směrem a tempem, jak by si to politici v Berlíně a Paříži představovali. V jednotlivých členských státech se v současnosti objevují naprosto rozdílné politické strategie i v životně důležitých otázkách – například pokud jde o migraci. Nejednotné jsou ale i názory na výšku daní či na společnou evropskou obranu. Vzývaný německo-francouzský motor to nemůže a už ani nedokáže změnit. Navíc Merkelová a Macron nebudou za několik let ve svých funkcích (u francouzského prezidenta to ale ještě nevíme jistě) a krásná slova z nové smlouvy mohou brzy vyšumět. Nebylo by to ostatně poprvé ani naposledy.

Pro Českou republiku proto francouzsko-německá smlouva z Cách moc neznamená a naše národní zájmy neovlivní. V tom má ministr zahraničí Tomáš Petříček pravdu. Ovšem musíme pamatovat na to, že jak Francie, tak Německo, jsou našimi předními spojenci i významnými obchodními partnery. Někteří čeští politici to bohužel nedělají a obracejí oči k Rusku a Číně. Je proto důležité sledovat, zda by nová dohoda mohla naše evropská spojenectví alespoň nějak ovlivnit. Spíše se zdá, že nikoli.

Filozof Němec: Zeman a Babiš jsou monstra, duševně patologičtí jedinci, nemají zábrany…

Deklarace dvou slábnoucích politiků

Na pozadí smlouvy z Cách se ale ukazuje, že nějaké nové dohody mezi Francií a Německem neřeší daleko vážnější problémy, před kterými někdejší pevnost jménem Evropská unie stojí. A tyto problémy skutečně musí Evropa řešit společně, jinak bude nadále ztrácet své postavení. V současnosti představuje EU jen kolem 6 procent světové populace, globalizace postrčila ekonomicky dopředu Čínu a další země, bez vojenské spolupráce s USA není Evropa moc silná. Ještě dlouho nás také bude zasahovat problém migrace, otázky terorismu a neklidného prostředí, které nás obklopuje (Rusko, Ukrajina, Blízký východ, Afrika). Navíc EU opouští Velká Británie, což je daleko větší ztráta, než si dokážeme přiznat.

Z pohledu globálních problémů, které zasahují Evropu, je proto nová německo-francouzská smlouvá málo významná. Je to 16 stran papíru, které jsou jen politickou deklarací slabého Macrona a oslabené Merkelové. A je to další důkaz toho, že Evropská unie se začíná potácet v nepříjemném vzduchoprázdnu.

Sebevražda se stává trestným činem! Jan Palach byl v nepřítomnosti odsouzen na pět let…
Modelka Imma: Japonsko pobláznila kráska, která nikdy nežila. Je totiž čistě virtuální




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Proč premiér Babiš přistoupil na vedoucí úlohu prezidenta v politickém systému země
PREMIUM X Karel Steigerwald: Léto horké nebo studené, nikdo nic neví
PREMIUM X Helmut Newton: Fotograf, před jehož objektivem ochotně zapózovala každá žena
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: V čem Češi vynikají? Obrana specifickým humorem a spotřeba alkoholu
PREMIUM X Karel Gott mit uns! Mistr jako zdroj inspirace a humoru...

Colours of Ostrava 2019

Průvodce: vstupenky, ubytování, doprava Reflex Stage Program, účinkující a hvězdy Festival v ulicích 2019

Na letošním ročníku festivalu Colours of Ostrava zazáří velké hvězdy. Přijede kapela The Cure. Festivaloví hosté se také mohou těšit na Florence + The Machine. Vše podstatné o Colours of Ostrava 2019 se dozvíte v našem speciálu.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější