Odchod USA ze Sýrie připomíná mnichovskou zradu. Udělal Donald Trump první opravdu velkou chybu? | Reflex.cz
nahoru

Odchod USA ze Sýrie připomíná mnichovskou zradu. Udělal Donald Trump první opravdu velkou chybu?

Petr Sokol2. ledna 2019 • 07:00
Prezident USA Donald Trump možná udělal první skutečně velkou chybu: Stáhl vojska ze Sýrie, čímž zradil své spojence
Prezident USA Donald Trump možná udělal první skutečně velkou chybu: Stáhl vojska ze Sýrie, čímž zradil své spojence
• foto: 
ČTK

Média za mořem i na starém kontinentu téměř denně politicky pohřbívají Donalda Trumpa. Drtivá většina z nich (na rozdíl od Reflexu) nevěřila, že může vyhrát volby, předvídala jeho neschopnost šéfovat Bílému domu i drtivou porážku v nedávno proběhlých listopadových sněmovních a senátních volbách. Zatím vždy se mýlila.

Poslední krok Donalda Trumpa, kdy se rozhodl stáhnout nečekaně americké jednotky ze Sýrie, může ovšem být jeho první opravdu velkou politickou chybou.

Americké speciální síly spolupracovaly v Sýrii s uskupením, které se jmenuje Syrské demokratické síly a jehož jádro tvoří kurdští bojovníci. Právě syrští Kurdové nesli největší tíhu pozemního boje s tzv. Islámským státem. Za pomoci amerických speciálů a leteckých útoků západních zemí Kurdové osvobodili většinu východní Sýrie, která byla hlavním jádrem kvazistátu vytvořeného nejhorší sortou islamistů.

Marxisti, ale spojenci

Mezi Kurdy má největší slovo marxistické uskupení, které sousední Turecko považuje za teroristy, protože jejich soukmenovci se chtějí od tureckého státu odtrhnout a vytvořit samostatný kurdský stát. Turkům se proto vůbec nelíbí kurdská autonomie na severu Sýrie, která se jmenuje Rojava. Turci si dosud na Kurdy tolik netroufali na místech, kde byly spolu s nimi umístěny americké jednotky. Jinde, jako třeba v Afrínu na severozápadě země, jejich území bez slitování a s mnoha obětmi dobyli.

Opuštění Sýrie na Trumpův rozkaz proto není žádným ukončením ozbrojeného konfliktu. Na místě totiž zůstávají nejenom zbytky tzv. Islámského státu a Asadovy vládní jednotky, ale také Iránci, Rusové a rovněž Turci, kteří už obsadili kus „kurdského“ území Sýrie.

Goodbye, Rojava? Kurdy na severu Sýrie zřejmě čeká nový mlýnek na maso

Trumpův Mnichov

Trump se tedy rozhodl opustit dlouhodobého a věrného amerického i západního spojence, kterých v tomto regionu opravdu moc není. Opouští navíc spojence, který sehrál klíčovou roli v boji proti tzv. Islámskému státu, což relativizuje prezidentovu politiku boje proti islamistům. Kurdům v takové situaci reálně hrozí, že se stanou opět terčem tureckého útoku. Z tohoto důvodu už požádali o pomoc Asadovu syrskou vládu, která do regionu přesunula své jednotky. Jistě se paradoxně raduje i Trumpův arcinepřítel Írán.

Trump se tak na Blízkém východě vydal ve stopách svého předchůdce Baracka Obamy, kterému se vyčítá zbrklé stažení z Iráku a uvolnění prostoru pro rozmach tzv. Islámského státu. Teď přichází podobně zbrklé stažení ze Sýrie, které má navíc pachuť mnichovské zrady. I tady si vůdce velmoci myslí, že se dohodne s jinou silnou zemí (v tomto případě Tureckem) na úkor vlastního spojence. Očima některé velké země to může vypadat odlišně, u nás se na to ale těžko můžeme dívat jinak. Tak či tak jediná západní demokratická velmoc odchází ze syrského bojiště, což může být velký geopolitický problém.

Miroslav Pelta: Nepostradatelný funkcionář často chodil za hranu, nakonec přecenil své …

Problémy doma

Problémy může ale syrské Trumpovo rozhodnutí přinést prezidentovi i doma. Rezignace ministra obrany Jamese N. Mattise na protest proti odchodu amerických jednotek může být pro prezidenta opravdu bolestivá. Rozzlobila totiž řadu republikánských senátorů, bez nichž se Trump ve zbytku svého funkčního období obejde jen obtížně.

Levicové noviny za mořem již doufají v to, že naštvaní republikánští senátoři mohou sehrát roli v prezidentově odvolání, pokud se nově demokraty kontrolovaná Sněmovna pokusí prezidenta podrobit procesu impeachmentu. To je sice utopie, protože by Trumpa muselo „zradit“ 20 republikánských senátorů, aby ho Senát odsoudil dvoutřetinovou většinou ke ztrátě úřadu, republikánskou většinu v Senátu ale Trump bude stejně potřebovat, aby se mohl připravit na obhajobu v roce 2020.

Trumpovi samozřejmě tleskají američtí izolacionisté, kteří nechtějí, aby američtí vojáci zbytečně umírali v „cizích“ válkách a tvrdí, že slib odejít z války v Sýrii byl důvodem, proč se Trump stal před dvěma lety prezidentem. Většina republikánské strany je ale názorově jinde. Trumpa tak teď čeká nezbytný úkol zkonsolidovat za sebou celou stranu, protože bez ní by prezidentskou funkci v příštích volbách neudržel.

Jak to vypadalo, když se rozpadl Sovětský svaz? Působivé snímky vám oživí nedávnou…
21 nejlepších válečných filmů všech dob a důvody, proč je rozhodně musíte vidět





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,700
22,730
30,000
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější