Kde zaparkovat? Tento problém řeší v mnoha městech země lidé každý den. Praha není žádnou výjimkou, naopak situace je v tomto směru v metropoli často tristní. Když před rokem magistrát hlavního města zrušil parkoviště na slavném Malostranském náměstí, mnozí to obhajovali tím, že na takové místo patří něco daleko důstojnějšího, než auta. Jistě, s tím se dá souhlasit. Jenže zmar, který na místě hojně navštěvovaném turisty předvádí pražský magistrát, svědčí o velké neschopnosti a nepřipravenosti věc řešit.
Divadlo Járy Cimrmana ve své hře „Vražda v salonním coupé“ také řeší, co s parkovištěm na Malostranském náměstí. A navrhlo, aby se tam opět postavila socha českého šlechtice a jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců Evropy 19. století, maršálka Josefa Václava Radeckého. Ta do roku 1919 skutečně na jiném místě náměstí stála. A možná by byl její návrat tím nejlepším, co by se mohlo udělat, protože politici magistrátu zjevně tápou.
V těchto dnech je například umístěna uprostřed opuštěného parkoviště podivnost, která se jmenuje Prastánek a jedná se o dílo výtvarníka Františka Skály. Umění-neumění, údajný stánek je v naprostém nesouladu s okolím, je to dokonalá pěst na oko. To už snad radši ta auta.
Předtím zde byla klec, ve které se střídali lidé a podporovali tím zákaz kožešinových farem v Česku. Klec instalovalo sdružení Obránci zvířat. Na kožešinové farmy můžeme mít různé názory, proč ale magistrát na takovém místě povoluje vyloženě politicko-nátlakovou akci, je záhadou. Je snad jakýkoli magistrát pouze zástupcem některých názorů, nebo má pracovat pro všechny občany bez rozdílu? Odpověď známe, ale spolek politických fanatiků najdeme u moci nejenom v Praze.
Minulý rok jsme také slyšeli, co všechno bohulibého se na Malostranském náměstí bude odehrávat. Výsledkem je převážně velké nic. Auta nahradila prázdnota.
„Malostranské náměstí je historický skvost, ne parkoviště,“ hřímal loni náměstek primátorky Petr Dolínek z ČSSD. Ten má na starosti v Praze i dopravu a ta, jak vím, je často katastrofální. Navíc v místě historického skvostu zůstala rok prázdná dlažba. Nebo snad magistrát těch pár stolků a zhruba 30 židlí, které jsou na náměstí, považuje za adekvátní řešení?
Pražský magistrát před rokem také oznámil, že zde chce pořádat kulturní a společenské akce. Kdepak jsou? Nebo je to ten zvláštní Prastánek či lobbistická akce proti kožešinovým farmám? Či za kulturu máme považovat občasné instalace uměleckých děl, které jsou vybírány bez jasného plánu?
„Každý Pražan i návštěvník si bude moci užít krásu Malostranského náměstí při posezení s přáteli. Prostor jsme nabídli také obyvatelům Malé Strany, jejich dobré sousedské vztahy jsou přínosem pro celé město,“ uvedla třeba náměstkyně primátorky Petra Kolínská, která zastupuje Zelené, lidovce a hnutí Starostové a nezávislí. Skutečně by mě zajímalo, kolik obyvatel Malé Strany zde utužovalo své vztahy. Na židličkách zde téměř výhradně sedí znavení turisté, nebo jsou místa často prázdná.
Celá nepřipravená akce magistrátu má i svůj finanční rozměr. Úřad připravil svoji neschopností občany o mnoho peněz.
Celkem 42 míst měla na parkovišti na Malostranském náměstí dlouhá léta pronajata Poslanecká sněmovna. Ta platila za každé místo 300 korun ve všední den. Počítejme: Za den je to zhruba 12 tisíc korun. Za týden (počítáme 5 pracovních dnů) pak 60 tisíc. Za měsíc více než 1,4 milionu. Za rok skoro 17 milionů. Sněmovna měla část parkoviště pronajaté skoro 20 let. Když k tomu připočítáme, že druhá půlka byla pronajata komerčně a platilo se před rokem 60 korun za první hodinu a 100 Kč za každou další hodinu, jsou to dohromady velké peníze.
Za utržené finance mohl už magistrát nechat postavit za ta léta pod Malostranským náměstím parkoviště podzemní a na povrchu se mohli vyřádit současní političtí fanatici. Jenže to by musel někdo přemýšlet.
A za uplynulý rok, co na Malostranském náměstí není v podstatě nic, se dalo za vybrané peníze postavit pár pěkných dětských hřišť, nebo je investovat třeba do domovů důchodců. Rušit se parkoviště (pokud už) mělo až poté, co by bylo jasné, že další den se začne skutečně reálně měnit do nové podoby.
To bychom ale chtěli po úřednících moc, že?
