Ministr Jan Mládek hodlá navštívit podnik Kovosvit MAS v Sezimově Ústi a řešit jeho finanční problémy. Sám přitom na Táborsku na podzim kandiduje so Senátu.

Ministr Jan Mládek hodlá navštívit podnik Kovosvit MAS v Sezimově Ústi a řešit jeho finanční problémy. Sám přitom na Táborsku na podzim kandiduje so Senátu. Zdroj: ČTK

Rada pro firmy: Nemáte na výplaty? Je před volbami, volejte ministra Mládka!

Strojírenská firma Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí nevyplatila svým 770 zaměstnancům mzdy za červenec. Důvodem jsou zablokované firemní účty. Firma dluží bankám a dodavatelům zhruba 700 milionů korun. Ministrovi průmyslu Janu Mládkovi není „osud podniku lhostejný“, a proto jej prý do konce týdne navštíví.

Rozdělme tuto zprávu do třech rozdílných rovin. Zaprvé: Lidé, kteří chodí celý měsíc do práce, by za tuto práci měli dostat zaplaceno. Že je jejich zaměstnavatel finančně invalidní, zcela určitě není jejich zásluha, a proto je či bude jejich případné rozhořčení na místě. Na druhou stranu v České republice není žádné novum, že některé firmy platí svým lidem pozdě anebo jim neplatí vůbec. Tito zaměstnanci pak mohou v případě insolvence svého zaměstnavatele žádat o vyplacení části mezd úřady práce. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí takto loni učinilo 4569 zaměstnanců ze 437 firem, za které pak stát uhradil mzdové náklady za 230 milionů korun. Je to sice suchý argument, ale je to tak.

Zadruhé: Úpadek, insolvence či přímo krach firem v České republice není žádnou novinkou, za posledních 23 let jich zkrachovaly tisíce, či přímo desítky tisíc. Postiženy tak byly desetitisíce obyčejných lidí. I oni museli nějak svou situaci řešit. Našli si hned nové zaměstnání nebo se na čas nahlásili na úřad práce. Byť to bylo řešení nepříjemné a pro mnohé ponižující, stále to bylo řešení. Jejich zaměstnavatelům ale nikdo, tedy ANI stát nepomohl. Po pádu OKD a slíbené státní pomoci této firmě se nám tady začíná rozmáhat nebezpečný trend, a sice ten, že firmy, které mají finanční problémy, začínají natahovat ruku po státu, respektive žádají „papaláše“ o pomoc. Přitom jde o soukromé firmy, které nemají se státem nic společného. Naopak případné angažmá státu si následně vyžádá určitou součinnost státního aparátu a může vznést i požadavek vůči státním financím, tedy daním vybraných od všech dalších lidí.

Třetí rovinou je osobní zainteresovanost ministra Jana Mládka. Stejně jako v případě OKD jde jednoznačně o proklamaci, kterou sleduje politické cíle. Letos na podzim jsou volby krajské i senátní a každý hlas je dobrý. Na severní Moravě a v severních Čechách jde o tisíce lidí. V případě Kovosvitu sice „jen“ o stovky, ale je tu jeden daleko zásadnější rozdíl. Sezimovo Ústí je součástí táborského volebního okrsku, ve kterém se letos Jan Mládek utká o křeslo v Senátu. A už i pražští tlustí holubi na malostranských střechách si šuškají, že v tomto souboji mu jde o holé politické přežití, protože pokud ve volbách pohoří, premiér Bohuslav Sobotka ho vykopne i z vlády. Proto není divu, že se tak snaží.

Aby bylo jasno, nechci se jakkoliv dotknout postižených zaměstnanců v onom podniku. Chci jen poukázat, že v tomto státě se začíná lidem měřit různým metrem a že se z nich nechtěně stávají loutky či figurky ve velkých politicko-mocenských hrách. Přitom je jasné, že pokud by nebylo před volbami, neštěkl by po nich ani pes.