Nový Putinovův „protiteroristický zákon“ už má první výsledky. Stoupenci hnutí Hare Krišna v Čerkesku byli potrestáni pokutou za takzvanou nelegální misionářskou aktivitu.
Provinění věřících Hare Krišna, kvůli které na ně dopadl „antiteroristický zákon“, spočívalo v tom, že stáli venku, vykládali okolojdoucím o své víře a rozdávali náboženskou literaturu. Vadim Sibirev je první osoba v Rusku, která byla potrestána za přečin podle nové „protiteroristické“ legislativy schválené v Rusku minulý měsíc.
Místní policie sdělila, že Sibirev porušil nový zákon o svobodě svědomí, který upřesňuje restrikce, podle kterých již nemohou jednotlivci provozovat misionářskou aktivitu „neomezeně“. Soudní jednání s ním začalo 4. srpna. Protože teď platí zákaz provozování misionářských aktivit mimo vymezené oblasti, je možné za porušení zákona požadovat pokutu až 50 000 rublů, to je 775 dolarů.
Hare Krišna to nemá v Rusku jednoduché odjakživa. Píše o tom například server Moscow Times.
Jeho stoupenci se pokoušejí postavit chrám už od roku 1990, ale zatím se to nepovedlo. Nejde o to, že by na to nebyly peníze. Hnutí bylo legalizováno ještě za dob končícího Sovětského svazu před 26 lety. V Rusku ale stoupenci naráželi na to, že byli považováni za „totalitářskou sektu“. Nevýhodou pro ně bylo, že Hare Krišna je zcela zahraničního původu (Společnost pro uvědomování si Krišny byla založena v roce 1966 v New Yorku), což budilo nedůvěru. „Jsou prostě příliš viditelní a nápadní,“ říká odborník na náboženství Sergej Filatov, který pracuje v Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd.
Sovětští představitelé moc nechápali, co se děje: Zakladatel hnutí Bhaktivédanta Svámí (1896 – 1977), když přijel do SSSR, byl považován za odborníka na hinduismus a vyhnul se podezření. Pak přišly první samizdatové knihy a vydání Bhagavadgíty a nastaly na jedno a půl desetiletí represe. „Krišňáci“ byli pronásledování, zavíráni do psychiatrických zařízení a vězněni na základě obvinění, že šíří „fyzicky škodlivé náboženské zvyky“, čímž se myslelo vegetariánství.
Zástupce vedoucího KGB Semjon Tsvigun řekl v roce 1981, že „existují tři velká nebezpečí pro sovětský životní styl: západní kultura, rock 'n' roll a Hare Krišna“.
Podle Asociace Indů v Rusku je členů Hare Krišna v Rusku asi 250 000. Sergej Filatov z Ústavu orientálních studií ale odhaduje jejich počet reálně asi na 15 000.
Sanjeet Jha z Asociace Indů tvrdí, že počet věřících stále narůstá, zatímco ortodoxní kněz z Moskvy Andrej Kurajev zase říká, že mnoho krišnovců se obrací na křesťanství.
Poslední vývoj není bez precedentu. Hare Krišna je sice v Rusku legální, ale obtíže se objevily už dříve. V roce 2011 státní zástupce v sibiřském městě Tomsk chtěl zakázat část textu z Bhagavadgíty kvůli extremismu. V roce 2012, dav kozáků, křesťanských aktivistů a muslimů protestoval proti plánované výstavbě Krišnova chrámu u Moskvy a srovnávali Krišnovy stoupence s Napoleonovou invazí. Citovaný kněz Kurajev zase tvrdí, že Hare Krišna má určité znaky "totalitní sekty."
Tento pojem se začal v Rusku používat od 90. let, kdy do země přišla řada všelijakých guru a duchovních učitelů, kteří vymývali mozky svým žákům a připravovali je o peníze. Hare Krišna nepochybně také přitahuje snadno ovlivnitelné mladé lidi a využívá tuhého schématu podřízení se učitelům, ale podle Sergeje Filatova nebylo hnutí nikdy obviněno z toho, že by lidi připravovalo o peníze nebo bydlení. „A pokud jde obvinění z totalitarianismu, řekli byste, že pravoslavná církev je demokratická?“ ptá se.
V každém případě se dosud mělo za to, že antiteroristický zákon je šitý na míru proti muslimům a odpůrcům putinovského režimu. Že se začalo zrovna u Hare Krišna je pozoruhodné. Asi byli tak nějak na ráně.
