Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce. Stejnou změnu stanov schválili sudetští Němci už před rokem, soud ji však letos zrušil, protože vedení SL tehdy neposkytlo dostatek času na vypořádání všech připomínek.
Pro skutečné vlastence, respektive pro ty, kdo se za ně vyhlašují, je to rána. Zmizel důvod, pro který byli tzv. sudeťáci věčnou hrozbou našemu veškerému lidu. Organizace nyní ze stanov vypustila pasáž, kde se říká, že "prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že "hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj". Pro změnu bylo 72 ze sta delegátů Spolkového shromáždění SL.
Změnu stanov podporoval šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který se různým českým národoveckým ideologům hodil, protože vypadá jako sudeťák ze socialistického Večerníčku o Krakonošovi. Korektně řečeno, není hubený a má knírek. Sudetským Němcům by ale nepomohlo k oblibě ani to, kdyby Posselt vypadal jako Gándhí.
Sudetští Němci byli oblíbené strašidlo komunistické propagandy. Po roce 1989 už se dalo čekat, že takovou omšelou veteš nebude nikdo vytahovat, ale ve volebních kampaních si jí posloužili i Václav Klaus a Miloš Zeman.
Jak je možné, že to fungovalo? Němci jsou považování ta původce dvou světových válek. U té první je sporné, jestli je takové rozdělení světa na hodné a zlé věcně správné. U té druhé je nacistické Německo poměrně jednoznačný agresor. Nemuselo napáchat tolik zla, kdyby se mu západní státy postavily včas, ale kromě Hitlera se nikomu do války nechtělo.
Čeští Němci se na likvidaci první republiky podíleli, spolupracovali na tom být záminkou pro odtržení části území Československa, které se pak stalo už úplně nehájitelné. Považovat ale nucené vysídlení Němců za nelidských podmínek nelze, leda snad podle představ nějakého zákona krevní msty. Trestat se měli konkrétní viníci, tak jako tomu má být vždycky.
Sedmdesát let po válce už z původních obyvatel Sudet prakticky nikdo nežije, je to 78 let od Mnichova. Když se teď jejich potomci zříkají většinově práva na návrat (v dobách Evropské unie už zbytečný požadavek) a majetkových kompenzací, nebude čím strašit.
Naštěstí do dalších voleb do Sněmovny a do prezidentské volby máme nové zástupce Zla a to jsou muslimové a jejich tzv. pomahači (dnes se jim říká vítači). Ne snad, že by nebyla obezřetnost na místě. Někteří muslimové nejsou svým životním stylem moc snadno začlenitelní do západní společnosti. Je otázka, proč je tomu tak ale nejvíc u druhé a třetí generace imigrantů, když ta první se začlenila. (U nich to bylo ale jasnější, přišli cíleně za prací.)
Problém je v tom, že jedinci, co zapalují ubytovny pro běžence a pochodují na demonstracích se šibenicemi, také nejsou kompatibilní s naší společností, aspoň ne s tou demokratickou.
Jisté je, že ani Rusové se svými hybridními válkami a rozsáhlou sítí agentů a Číňané, kteří firmu za firmou postupně skupují, na co ve světě přijdou, nikoho neděsí. Jednou bychom mohli v rusko-čínském světě po Unii špendlíčkem hrabat. Pozdě jako vždycky.
