Petr Geisler: Červený strom (1987, z archívu rodiny Geislerových)

Petr Geisler: Červený strom (1987, z archívu rodiny Geislerových) Zdroj: Petr Geisler

Punkový kaligraf: Výstava GA-I-SU-RA má v názvu japonský přepis jména svého autora Petra Geislera

Marek Gregor
Diskuze (0)

O tom, že se v centru DOX velkých výstavních výzev nebojí, se ví dlouho. Stejně tak je známo, že jim nahrává důvtipné rozložení a členění výstavních prostorů, z nichž každý vyžaduje jinou interpretační dynamiku. V případě třípatrové věže v přední části centra současného umění se výstavní projekty často proměňují v organismy, které až neuroticky prorůstají patry – jako tomu bylo u výstav Krištofa Kintery, skupiny Tata Bojs, Jedinečného svatopěstitelského družstva nebo malíře Hynka Martince.

Výstava GA‑I‑SU‑RA je naopak spíše muzeál­ním zastavením mezi kaligrafiemi, fotografiemi a množstvím memorabilií, které vzdává hold intenzívnímu životu překla­datele, novináře, básníka, fotografa a kaligrafa Petra Geislera (1959–2009).

Nejmladší z jeho dcer, Ester ­Geislerová, výstavu vystavěla z rozsáhlého archívu – „máma měla kaligrafie uložené v posteli a táta v gauči“ – nejen rodiny, ale i přátel a institucí. Jistý řád, nikoli však zbytečně svazující, jim vtiskl japa­nolog Petr Holý, jenž k projektu přistoupil před dvěma lety. Právě s jeho pomocí Ester dokončila a představila osobní projekt, který od prvních impulsů trval celých patnáct let. Holý k tomu poznamenává: „Petr Geisler byl nejen naším učitelem na pražské japanologii, ale i symbolem lidské a tvůrčí svobody. Klíčem k výstavě je on sám a jeho nepředstíraný, nonšalantní, bonvivánský a víceméně punkový způsob života, podpořený nesmírným nadáním a pílí, které jsme se s Ester snažili zachytit v několika polohách.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů