Mezinárodní měnový fond nabízí Ukrajině nové půjčky, ty ale podmiňuje dalšími reformami. Podmínění půjček je sice naprosto logické, je však v rozporu s národní demokracií. Ukrajinci by si měli uvědomit, že současně s jejich přijetím půjček přicházejí o svobodu rozhodovat si do budoucna o sobě sami.
Ukrajina se dostala do hlubokých ekonomických problémů a dluží na všechny strany. Rusku za plyn, dluží soukromým investorům do vládních dluhopisů a dluží i Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten již poskytl kyjevské vládě půjčky v hodnotě 17 miliard dolarů (kolem 410 miliard korun).
Tento týden šéfka MMF Christine Lagarde na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu uvedla, že fond poskytne Ukrajině další „dlouhodobější plán hospodářské pomoci“ výměnou za „strukturální ekonomické a fiskální reformy“. Jinými slovy, Ukrajinci se zadluží a na mnoho let budou muset uzákoňovat daně, rozpočet, důchody a privatizace podle požadavků úředníků MMF a politiků, kteří ho kontrolují.
Je logické, že ten kdo půjčky poskytuje, může požadovat kromě úroků a splácení další podmínky a je na žadateli, jestli podmínky přijme. Je ale něco jiného, pokud podmíněné půjčky přijímá soukromá osoba, anebo jestli je přijímá stát. Když je přijímá stát, zahrává si se svoji demokracií. K čemu bude hlas lidí v budoucích volbách ohledně daní a důchodů, když země bude muset plnit podmínky přijaté dnešními politiky? Tyto půjčky znamenají odevzdání práva demokraticky rozhodovat o zásadních věcech na nadnárodní organizaci ovládanou politiky z jiných zemí.
Ukrajina dokonce, aby dostala půjčky, už musela do své vlády dosadit tři cizince, kteří vyhovovali MMF. Prezident jim musel mimořádně udělit občanství, aby mohli v kabinetu vůbec legálně zasednout. To nikomu nepřipadá skandální?
Podobný osud potkal Řecko, které přijímalo lehkomyslně půjčky od EU a Mezinárodního měnového fondu a výsledkem je dnes to, že obyvatelé před nedělními volbami nejvíce podporují levicovou stranu, která s podmínkami dřívějších půjčky nesouhlasí. Závazek minulých politiků se tak dostává do rozporu s nynějším míněním voličů.
Ukrajina má i jiné možnosti, než přijímat podmínky mezinárodních organizací. Mohla by si sama vyrovnat rozpočet a smířit se s devalvací měny. Lepší je dnes se uskrovnit, než v budoucnu nemít právo o sobě a své zemi rozhodovat.
