Americký sniper

Americký sniper Zdroj: americansnipermovie.com

VILIAM BUCHERT: Snesou Češi filmový hit Americký sniper? Ukazuje hrdost na armádu i nutnost války

Když se dodíváte na současný filmový hit režiséra Clinta Eastwooda Americký sniper, je vám okamžitě jasné, proč je dílo tak úspěšné u Američanů, proč moc nezabodovalo u filmových kritiků (i když je nominováno na šest oscarových cen) a proč se může minout cílem i u mnoha českých diváků. Pacifická selanka, u nás tak módní a protežovaná, to totiž rozhodně není. Právě naopak.

Hodnocení střihu, kamery, hudby a dalších filmových atributů přenechávám povolanějším, podívejme se ale na „politické pozadí“ filmu. To může být pro některé Čechy až nesnesitelné. Proč?

Na rozdíl od jiných zemí jsou Američané ještě pořád velmi hrdí na své vojáky. Zejména na ty, kteří umírají ve válkách. Děje se tak bez rozdílu i v případě konfliktů, jež byly vyvolány z velmi problematických důvodů. Například v Iráku v roce 2003. Podle amerických politiků měl mít irácký diktátor Saddám Husajn v držení zbraně hromadného ničení a mělo existovat spojení na teroristy z al-Ká’idy, která v září 2001 napadla při teroristických útocích zejména New York. Zbraně hromadného ničení se ale v Iráku nenašly a propojení s „ká’idisty“ nebylo prokázáno. Válka však běžela dál a přinášela mnoho obětí jak z řad amerických a iráckých vojáků, tak místních civilistů. Na čtyřech misích v ní byl i elitní odstřelovač speciálních jednotek Christopher Scott Kyle, podle jehož knihy byl film Americký sniper natočen.

A co Kyle (ve filmu ho hraje Bradley Cooper) říká? Přesně to, co většina Čechů slyšet nechce. Například: „Jsem hrdý na svoji vlast. Na svoji armádu. Je správné bojovat za svobodu. Je správné zabíjet nepřítele. Musíme chránit naše vojáky.“ A je u toho jedno, kde to je a za jakých podmínek byla válka vyvolána. Když se v závěrečné části filmu lékař ve zdravotnickém zařízení pro zraněné veterány ptá hlavního hrdiny filmu, zda nelituje toho, že musel v rámci bojů zabíjet lidi (byly mezi nimi i děti či ženy), odpovídá lakonicky: „Chránil jsem naše kluky. Lituji jen toho, že jsem nezabil více nepřátel.“

Clint Eastwood jako zkušený filmový matador šel na věc navíc mimořádně chytře. Žádná věta o islámu. V tomto směru prostě nic. V pozadí ale zní v Iráku hlas muezzina a slyšíme známé Alláhu akbar. Každý si domyslí sám… Sentiment se samozřejmě objevuje (bez toho Hollywood nemůže existovat), protože i nejlepší odstřelovač americké armády (podle oficiálních údajů zastřelil v Iráku 160 lidí) má někdy pochybnosti. Například když vidí na své mušce malého kluka. Ale nakonec nedospěje k tomu, že válka je špatná, jen někteří lidé jsou špatní.

Co si však má česká veřejnost, jež je vyloženě pacifistická a považuje války v Iráku a Afghánistánu za nepovedené a špatné, počít s takovými názory? Snese vůbec pohled na zabíjení lidí v Iráku? Vždyť mezi oběťmi byli i civilisté.

Válka není nikdy dobrá, jenže někdy neexistuje jiné řešení. Pak musí nastoupit síla, bez sentimentu a dlouhého přemýšlení nad tím, co bomby a kulky také způsobují. Americký sniper to poměrně důkladně ukázal. Snese to i český divák? Měl by. Pohled na uřezané hlavy lidí ze Západu, které nám virtuálně posílají gangsteři z Islámského státu (mimochodem také z Iráku, kde se film odehrává), je varující. Americký sniper by prostě takové lidi zabil. Nejenom ve filmu. My spíše budeme dál diskutovat o tom, co udělat. A pak neuděláme nic…

Film Americký sniper (American Sniper), USA, 2014, délka 133 minut. Premiéra v českých kinech – 5. března 2015. Režie: Clint Eastwood. Předloha: knihy Chrise Kylea, Scotta McEwena a Jamese Defeliceho. Scénář: Jason Dean Hall. Kamera: Tom  Stern. Hudba: Joseph S. DeBeasi. Hrají: Bradley Cooper, Sienna Millerová, Kyle Gallner, Luke Grimes, Jake McDorman, Sam Jaeger, Brian Hallisay, Eric Close, Marnette Patterson, Cory Hardrict a další.