Stovky lidí čekaly 8. září v Praze na Smíchově před středočeským krajským úřadem, kde lze opět žádat o kotlíkové dotace. Dlouhá fronta se ráno obtočila kolem celé budovy, řada lidí seděla na skládacích židlích. První zájemci přicházeli už v neděli dopoledne a strávili před budovou noc.

Stovky lidí čekaly 8. září v Praze na Smíchově před středočeským krajským úřadem, kde lze opět žádat o kotlíkové dotace. Dlouhá fronta se ráno obtočila kolem celé budovy, řada lidí seděla na skládacích židlích. První zájemci přicházeli už v neděli dopoledne a strávili před budovou noc. Zdroj: ČTK

ANDREA HOLOPOVÁ: Nespravedlivé kotlíkové fronty – jako za socialismu. Raději ať stát sníží daně

Zase se stojí fronty. Před krajským úřadem Středočeského kraje v Praze na Smíchově stáli lidé tento týden dlouhou frontu, aby získali dotaci na nový kotel. Daňoví poplatníci tak přispěli 80 milióny korun tisícovce domácností z jednoho kraje. Je to ale správný postup?

Krajský úřad vyčlenil na dotace 80 miliónů korun a celkem se dostalo zhruba na 1500 obyvatel kraje. Polovinu z částky hradil kraj ze svého rozpočtu, druhou polovinu dal Státní fond životního prostředí.

„Na nejlepší kotle dává kraj 60 tisíc korun. Já za kotel do rodinného domu a jeho instalaci zaplatil celkem 140 tisíc korun. Takže 60 tisíc se hodí,“ uvedl pro Reflex.cz jeden z čekatelů ve frontě, Miloš Urban z Příbrami. „Někteří lidé tu stáli přes noc od osmi hodin večer. Já přijel v šest ráno a fronta už byla za třetím rohem. Ve čtvrt na dvanáct jsem přišel na řadu a měl jsem číslo 420. Jen jsem předal obálku s žádostí, kterou jsem si předtím stáhl z webu, a bylo to,“ dodal pan Urban.

Lidé ve frontě si dotace pochvalovali. To je logické. Ale šťastní z toho nebudou ostatní občané, kteří museli na dotace přispět ze svých daní. Nebudou z toho šťastní ani ti, kteří se nemohli uvolnit z práce, aby stáli mnohahodinovou frontu. Nebudou z toho šťastní také ti, kteří si kotel už pořídili za své dřív.

K dotaci se navíc hůř dostanou staří lidé, kteří nemají internet a pohybují se jen po své vesnici. Dotaci nedostane nemocný člověk, jenž by mnohahodinovou frontu nemohl stát.

Jak tedy mohl krajský úřad zvolit nespravedlivou metodu fronty?

Když se dají peníze jedněm, bude to vždy na úkor druhých. Kotle mají beztak omezenou životnost a lidé si je přirozeně po letech vyměňují za lepší. Dotaci tak získali i ti, kteří by si nový kotel stejně pořídili.

Zastánci dotačního programu argumentují, že se tím zlepší životní prostředí všem, když ubude kouř v obcích. S kotlem je to ale jako s autem. Lidé už také nejezdí ve starých trabantech. Obyvatelé přemýšlejí racionálně a umějí si spočítat, co se jim vyplatí, jestli starý kotel, k němuž musí běhat hodinu co hodinu, nebo nový, kam stačí zajít jednou denně. Moderní kotle jsou výkonnější, mají méně odpadu, a proto se dobře prodávají. Dotace na to nejsou nutné, to ať politici raději sníží daně a státní výdaje.