Dobrý den,
moc by mě zajímalo, co říkáte amnestii, kterou v novoročním projevu vyhlásil Václav Klaus a jež vedla k propuštění mnoha (jeho?) podezřelých kumpánů, a také tomu, jak se obul do Václava Havla, který se už jako mrtvý nemůže bránit, a zda nemáte pocit, že Václav Klaus není duševně zdráv. Souhlasíte s žalobou za velezradu, kterou na VK schválil Senát?
Jana K.
Původně jsem se chtěl těmto stokrát omílaným tématům na tomto místě vyhnout, ale bombardování téměř identickými dotazy mne vede k tomu, že na ně souhrnně odpovím. Pokud jde o amnestii, bez přímého svědectví aktérů asi těžko odlišíme zlovolné spekulace od skutečných motivů k jejímu vyhlášení. Chápu, že se poslední amnestie může jevit jako účelová (podívejme se, komu prospěla a jaké jsou jeho vazby na VK), ale zrovna tak může být aktem dobré vůle a „políčkem“ justici, která ani po deseti letech není schopna mnoho rozdělaných případů dovést do konce, čímž se zpronevěřuje spravedlnosti víc než celá amnestie. Woody Allen prý je autorem výroku To, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou. Parafrází by mohlo být To, že se amnestie jeví jako zločin, ještě neznamená, že by nemohlo jít o akt milosrdenství.
Pokud jde o vztah Václava Klause k Václavu Havlovi, ten je všeobecně znám, takže kdyby Václav Klaus byl ještě velkorysejší, než je, tak by svým psychologizujícím kritikům nedopřál to potěšení a zůstal by u státnického vyjádření, jež proslovil, když Havel zemřel. Tehdy jsem si ho pro jeho slova vážil nikoli proto, že by byla zcela pravdivá, nýbrž proto, že byla moudrá. Za jeho výroky v polském tisku jsem si ho vážit přestal nikoli proto, že by byly zcela nepravdivé, nýbrž proto, že byly nemoudré. Nač to prádlo vytahovat, navíc v cizině (koho to tam zajímá?), a ještě o nedávno zemřelém, jenž to už stěží může vyvracet.
Na rozdíl od zarytých Klausových odpůrců jsem však dalek toho, abych jakkoli jeho počiny psychiatrizoval, a považuji takovou snahu za skandální a krajně nevhodnou. Jde o ostouzení hlavy státu ze strany politických odpůrců, kteří nejsou schopni se s VK popasovat v nějaké diskusi či polemice. A jsou-li to lékaři, o to hůř. Ti přece nesmějí stanovovat diagnózu, aniž pacienta vyšetří. A jestliže ho vyšetří, nemohou diagnózu bez jeho svolení vyzradit, porušili by lékařské tajemství. Navíc by ho do značné míry zbavili odpovědnosti za jeho činy („já nic, to nemoc“). Čili duševní nemoc jako příčina politických postojů VK se v současné chvíli jeví jako zlovolný nesmysl. Podobně to platí i o žalobě pro velezradu. Amnestie je ústavní právo prezidenta, a pokud jde o posuzování jeho liknavosti jmenovat nějaké soudce či podepsat smlouvu, pak analogicky je velezrádný prakticky celý národ, včetně poslanců, senátorů a liknavých soudců. Co je to za nesmysl? Snad jedině to pohrdání soudem, ale tam je spíš prapodivné, že to vadí několika senátorům, nikoli tomu soudu. Není spíš v tom zakopán pes? Můžeme shrnout, že „odcházení“ se našim prezidentům nedaří, i když někteří o tom aspoň dokážou natočit film.
