Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: Petr Topič / iDNES.cz / Profimedia.cz

Jsou nadávky a výhrůžky pověšením pouze formou kritiky politika?

Akce ministra Kalouska, o níž jsme psali včera (pár facek mladíkovi, který ho označil za hajzla a oznámil mu, že bude viset), se setkala, jak se zdá, s malým pochopením.

 

Je zajímavé, kolik se podařilo v dnešním Právu dát dohromady zásadních slušňáků. Předseda ČSSD Sobotka žádá ministrovu rezignaci (zdá se, že invence opozičních předáků má své zřetelné meze; mohl přece požadovat, aby se ministr zastřelil nebo spáchal harakiri). „Všechny kritiky zfackovat nemohou“, prohlásil pateticky. Jistě, to ostatně ani není zapotřebí, stačilo by, kdyby po papuli dostali ti, co své oponenty nazývají hajzly a chtěli by je věšet.

 

Soudce Okresního soudu v Teplicích Čermák prohlásil mj., že by verbální útoky na osoby veřejně činné neměly být posuzovány jako trestné, protože tito lidé by měli unést větší míru kritiky. Považuje pan doktor oslovení hajzle a vyhrůžku pověšením za formu kritiky? Navíc ministr Kalousek nevycházel z premisy, že jde o trestný čin, a považoval zjevně mimosoudní formu vyrovnání (pár facek) za přiměřenější reakci. Rád se přiznám, že pro tento způsob řešení situace mám jakési pochopení: a doufám, že to není něco podobného jako bylo kdysi souhlasit s atentátem na Heydricha.