Levnější hovězí dnes, spálená krajina zítra: Masové vybíjení stád představuje nebezpečný zkrat
Jedním z mnoha dopadů letošního sucha je nedostatek objemových krmiv (nejen) pro skot, a jeho chovatelé proto uvažují o snížení počtu chovaných zvířat, která by následně skončila na jatkách. Vyšší nabídka hovězího na trhu by přitom mohla snížit spotřebitelské ceny, což by ale bylo jediným pozitivem takového kroku.
Ani pokles cen hovězího, k němuž už mimochodem dochází, ale pouze pozitivním důsledkem není. Pro chovatele to totiž znamená další ztráty na tržbách za situace, kdy se jim zvýšily zmiňované náklady na krmiva a zároveň vzrostly další náklady na lidskou práci nebo pohonné hmoty.
Není navíc zřejmé, jak bude na situaci na trhu reagovat spotřebitel, tedy zdali alespoň o něco vzroste v ČR nízká spotřeba hovězího, které je nejdražší ze všech základních druhů mas. Z nutričního hlediska by to bylo žádoucí, neboť hovězí, zejména z masných plemen skotu, je celosvětově považováno za nejkvalitnější „červené“ maso a jeho konzumace je důležitá z hlediska vyvážené stravy i jako zdroj pro tělo potřebných látek.
Zvažované snižování stavů hospodářských zvířat s sebou přitom nese řadu rizik. Kromě ztrát zemědělců jde především o negativní dopady na krajinu a druhovou pestrost organismů v krajině žijících. Veškerá hospodářská zvířata jsou producenty statkových hnojiv, která obohacují zemědělskou půdu o organickou hmotu, což zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu.
Dostatečný počet hospodářských zvířat je tak také důležitou součástí prevence rizik sucha, o jejímž zvýšení se (nejen) v poslední době intenzivně diskutuje. Zejména v souvislosti s pokračujícím válečným konfliktem na Blízkém východě navíc představují statková hnojiva alternativu k průmyslovým hnojivům, jejichž ceny výrazně vzrostly a podle všeho jen tak neklesnou. Využití statkových hnojiv tak může pěstitelům ušetřit náklady za průmyslová hnojiva – pokud ovšem k tomu bude k dispozici dost zvířat.
Připomenout lze také, že pastva zvířat snižuje v krajině riziko požárů, a kromě toho se pastva podílí na žádoucím zvyšování biodiverzity. Pestřejší skladba planě rostoucích rostlin na pastvinách znamená mimo jiné pestřejší a vyšší počet opylovačů, jak aktuálně potvrdil výzkum v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích, podle kterého patří tento prostor k evropsky nejbohatším lokalitám na výskyt nočních motýlů. Opylovače všeho druhu přitom v naší krajině potřebujeme a i oni jsou ostatně součástí řešení prevence rizik sucha.
I když je tedy v některých oblastech dočasný pokles stavů hospodářských zvířat nevyhnutelný, měli by se chovatelé v maximální míře snažit o to, aby k takovému kroku nepřistoupili. Zároveň by bylo žádoucí zpřesnit stávající plošnou povinnost chovat na hektar zemědělské půdy určitý počet zvířat jako podmínky pro získání dotační podpory. Při pestrosti naší krajiny je totiž zřejmé, že zatímco v některých oblastech by bylo možné chovat i vyšší počet zvířat, než jaká je aktuální povinnost, v jiných je taková podmínka při nepřízni počasí v praxi nesplnitelná. Ministerstvo zemědělství (MZe) sice letos chovatelům umožnilo z této povinnosti výjimku, systémovým řešením by ale byl výčet oblastí s možným vyšším nebo nižším počtem chovaných zvířat.
Zároveň by bylo žádoucí motivovat zemědělce k pěstování plodin, které lze využít jako suroviny pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata a jsou odolnější vůči vysokým teplotám a nedostatku vláhy. Mezi takové plodiny patří například čirok, který je navíc využitelný i gastronomicky, přičemž mouka z něj neobsahuje lepek. Ještě vyšší potenciál má pak sója, což je komodita, která se k výrobě krmiv ve velkém dováží do EU ze Spojených států. EU se přitom snaží pěstování bílkovinných plodin, tedy plodin vhodných pro výrobu krmiv, dotačně podporovat.
Cílem je jednak snížit závislost na surovinách ze zemí mimo EU, ale i reagovat na měnící se klimatické podmínky. Cílenou podporu bílkovinných plodin má ostatně v plánu i naše MZe, zásadní ale je a bude, aby byla taková podpora pro zemědělce motivační. Pokud ano, rozšíří se možnosti krmit hospodářská zvířata z tuzemských zdrojů, a tím se sníží tlaky na snížení jejich počtu. A to je skutečně žádoucí.
