Pekelné léto: Evropou se žene ohnivá smršť a šplhají do desítek miliard eur. Konec je v nedohlednu
Při pohledu na zpravodajské weby či televizní reportáže se zdá, že Evropou se prohání bezprecedentní ohnivá smršť. Je to pravda jen napůl. Dle dostupných dat Evropa letos nehoří výrazně častěji než v roce, který zatím drží smutný rekord, tedy v létě 2025. Starý kontinent zato letos hoří mimořádně účinně.
Jako za války
Do 6. srpna 2026 zaznamenal Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) v zemích EU 1528 velkých požárů. Satelity zmapovaly 500 852 hektarů spálené půdy, tedy přes pět tisíc kilometrů čtverečních. Ve stejném okamžiku rekordního roku 2025 bylo zasaženo 381 444 hektarů; dvacetiletý průměr pro roky 2006 až 2025 činí pro toto datum jen 197 347 hektarů. Letošní bilance je tedy přibližně o 154 procent nad dlouhodobým průměrem. Požárů k 6. srpnu přitom není dramaticky víc než loni: 1528 proti 1552. Problém je jiný: jednotlivé požáry dorůstají do podstatně větších rozměrů.
Ve Španělsku evidoval EFFIS na konci července zhruba 207 tisíc hektarů spálené plochy, bezmála pětinásobek dlouhodobého průměru pro tuto část roku. Ve Francii oznámil ministr vnitra už k 26. červenci, že bylo ohněm zničeno asi 115 tisíc hektarů od začátku roku. Požár v Gironde hořel na ploše 40 tisíc hektarů a stal se největším francouzským požárem od druhé světové války. Portugalský státní institut ICNF napočítal do konce července 53 731 hektarů shořelé plochy, z toho 43 573 hektarů připadalo na pouhých 44 velkých požárů. Italská ISPRA uváděla už k 28. červenci 74 100 hektarů a více než 1070 větších požárů; 73 procent spálené plochy připadalo na Sicílii, Kalábrii a Apulii. Údaje institucí jednotlivých států a EFFIS se přitom mohou lišit metodikou: EFFIS standardně mapuje požáry zhruba od velikosti 30 hektarů, díky čemuž zachytí asi 95 procent celkové spálené plochy EU.
Smrtící bilance
Požáry také zabíjely. Nejméně 13 lidí zahynulo při jediném červencovém požáru v andaluské Almeríi, jak informovala agentura Reuters. Ve Francii zemřeli během letní sezóny nejméně čtyři hasiči. V Řecku zahynuli koncem července tři hasiči na Krétě a Peloponésu a začátkem srpna další dva členové posádky při kolizi hasičských vrtulníků. I o těchto úmrtích informovala agentura Reuters.
Součet jen těchto veřejně potvrzených případů je tedy 22 mrtvých. Jednotnou průběžnou statistiku všech přímých obětí požárů v celé Evropské unii však žádný evropský úřad zatím nepublikuje.
Ideální podmínky
Proč tedy požáry letos dosahují takové intenzity, a především rozsahu? Recept na katastrofu byl bohužel téměř učebnicový.
Západní Evropa zažila nejprve mimořádně vlhkou zimu a začátek roku, což vyprodukovalo množství vegetace. Následoval prudký přechod k suchu a rekordnímu horku. Ve španělských oblastech později zasažených masívními požáry spadlo během zimy místy o 175 procent více srážek než obvykle. Vzniklá biomasa pak vyschla v troud. Analýza webu World Weather Attribution dospěla k závěru, že podmínky požárního počasí intenzity letošního července jsou kvůli člověkem způsobenému oteplování v centrálním Španělsku nejméně dvacetkrát pravděpodobnější než v předindustriálním klimatu. V jihozápadní Francii pak nejméně dvakrát.
Národní parky v plamenech
Hoří přitom i to, co si Evropa formálně slíbila chránit.
Už v květnu zasáhly požáry národní park Doñana, jedno z nejcennějších evropských mokřadních území, chráněné UNESCO i Ramsarskou úmluvou. V Itálii shořelo asi 240 hektarů v národním parku Gran Paradiso a kolem 1400 hektarů v Pollinu, uvádí italský národní institut ISPRA. Ve Francii oheň zasáhl přes 800 hektarů lesa Fontainebleau a další požáry ohrožovaly Pyrenejský regionální park. Souhrnnou plochu letošních požárů v evropské soustavě Natura 2000 zatím Spojené výzkumné centrum při EU (JRC) nezveřejnilo. Ale pro představu, v rekordním roce 2025 shořelo v této síti 424 tisíc hektarů, tedy 39 procent veškeré tehdy spálené půdy EU.
Hasičská armáda
Požáry se zároveň samy stávají významným zdrojem emisí způsobujících další oteplování planety.
Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (EU CAMS) uvádí, že Francie už do konce července vytvořila nejvyšší kumulované emise z požárů od roku 2003. Španělské požáry v okolí Ávily a Madridu vytvořily červencové emisní rekordy. V Bordeaux vystoupily koncentrace prachových částic nad 300 mikrogramů na metr krychlový, tedy do pásma extrémně špatné kvality vzduchu, uvedla rovněž EU CAMS.
Spojená Evropa na novou klimatickou realitu reaguje stále větší hasičskou armádou. Pro léto 2026 vytvořila dosud největší společnou pohotovost: 22 hasicích letadel, pět vrtulníků a 777 předem rozmístěných hasičů ze 14 zemí. Jen při červencové krizi vyslala EU do Francie sedm letadel a čtyři vrtulníky a do Španělska šest letadel, 134 zahraničních hasičů a 41 vozidel.
Za obří požáry se již nyní sčítá i adekvátní účet. Předběžný odhad škod ve Francii, Španělsku a v Řecku, zahrnující majetek, infrastrukturu, zásahy, odklízení následků a očekávané pojistné škody, činil počátkem srpna 15,6 až 19,1 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Německý pojišťovací gigant Munich Re připomíná, že na Evropu v minulé dekádě připadalo jen asi pět procent globálních ekonomických škod způsobených požáry. Kvůli letošnímu létu se tento podíl jistě zvýší.
Předehra
Pohled na letošní Evropu z oběžné dráhy je katastrofální. Půl miliónu hektarů spálené krajiny, rekordní požáry, vyschlé lesy, řeky na historických minimech, přerušená lodní doprava, elektrárny závislé na vodě, která prostě není. Evropská observatoř sucha (EDO) už od června upozorňuje na rozsáhlé oblasti hydrologického sucha a mimořádně nízkých průtoků napříč střední a západní Evropou. Dunaj, druhá nejdelší evropská řeka, letos místy klesl na rekordně nízké stavy. U Budapešti se hladina dostala na pouhých deset centimetrů, v Rumunsku musela být omezena výroba v jaderné elektrárně Cernavodă, v Maďarsku balancovala na hraně odstávky elektrárna Paks. Na některých úsecích Dunaje se znovu vynořily vraky německých válečných lodí z roku 1944.
A v této situaci se stále najdou politici ochotní tvrdit, že člověkem způsobená změna klimatu je sporná, neprokázaná, nebo dokonce smyšlená.
Je to pozoruhodný výkon, asi stejně příčetný jako popírat existenci povodně z okna zatopeného domu. Zejména v Česku a na Slovensku zůstává klimatický skepticismus součástí hlavního politického proudu. Zpochybňují se závěry klimatologie, bagatelizují se rizika, za viníka se označuje všechno možné: od slunečních cyklů přes sopky až po tajemná zákulisní spiknutí. Fyzika přitom nehlasuje ve volbách. Molekule oxidu uhličitého je lhostejné, zda zrovna vládne pravice, či levice. Skleníkovému efektu je ukradené, zda na něj věří premiér, či nějaký on-line blbeček s pár tisíci followery. Atmosféra planety Země nemá volební preference. Ať si o tom například jistý druhořadý lokajíček, který si s kamarády od vejfuku aktuálně hraje v jedné malé zemi za Alpami na velký kluky, myslí cokoliv, tak ne: klimatická krize neskončila. Naopak. Pekelné léto 2026 byla bohužel jen předehra.
Právě jsi četl článek jen pro předplatitele a někdo ti ho nasdílel, protože stál za to.
A takových u nás máme spoustu, stačí si odemknout přístup.
