Okamurovo zoufalé zviditelňování a lavírující Babiš. SPD se vlamuje do resortů Plagy a Vojtěcha
Hnutí SPD fušuje do řemesla ministru školství Robertu Plagovi. Přišlo s nápadem zrušit deváté třídy základních škol, stát prý ušetří 50 miliard korun. Okamuru podpořil i premiér Babiš a Plaga měl hodně práce s vysvětlováním toho, proč je to nesmysl. Co tím SPD sleduje?
Tomio Okamura si uvědomuje, že hnutí SPD není schopno plnit základní předvolební sliby. Neprosadilo referendum o vystoupení z EU a NATO, neprojde ani obecné referendum. Nevyžene ukrajinské běžence, nezruší muniční iniciativu, nákupy stíhaček F-35 ani Green deal. Nezařídí ani údajně levnější suroviny obnovením vztahů s Ruskem.
Žádné hmatatelné výsledky nepřinesl ani turistický výlet předsedy Poslanecké sněmovny do Číny, pokud nepočítáme jeho vytěžení místní propagandou, že nadšeně vychvaloval čínské elektromobily bohatě těžící ze státní podpory. Čínský model narušuje hospodářskou soutěž a znevýhodňuje evropský průmysl, což vyvolává v Evropě stále větší znepokojení, nikoli úsilí prohloubit vztahy.
V této prekérní situaci se přidávají kauzy podezření z domácího násilí na manželce a dětech výrazného poslance Jaroslava Foldyny a nedořešený střet zájmů místopředsedy SPD Radima Fialy, jehož firmy čerpají stamilionové dotace. Důvodů SPD ke znepokojení je víc, a proto se snaží zaujmout s tématy v resortech, jež mu nenáleží.
Kult nižší vzdělanosti
Typickou ukázkou je návrh SPD na zkrácení povinného vzdělávání zrušením devátých tříd základních škol. „Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard korun ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání, úspory v rodinách a také umožňuje dřívější vstup na trh práce,“ myslí si Okamura.
S tímto nápadem přišel náměstek ministryně financí Petr Mach, který neúspěšně kandidoval za SPD do Evropského parlamentu. Bývalý dlouholetý souputník Václava Klause a propagátor vyrovnaných rozpočtů dnes asistuje u devastujícího rozvolňování rozpočtových pravidel Aleny Schillerové. V resortu je jen páté kolo u vozu bez reálného vlivu, a proto se pokouší zviditelnit jinak. Plaga tento nápad odmítl.
„Debata o tom, že uspoříme ve školství tím, že něco zrušíme, sice vypadá líbivě, ale v reálu nefunguje. Už teď můžu říct, že i ministerstvo financí i analytický tým ministerstva školství se na to podívaly a těch 50 miliard korun je čisté hausnumero. Je to nereálné číslo a vůbec nehraje s tím, co by se ve skutečnosti stalo.“
Ministr školství de facto naznačil, že i resort financí považuje kutilství svého náměstka za přestřelené. Nelze však přehlédnout, že se tohoto nápadu chytil premiér Andrej Babiš, místo aby debatu rychle utnul, že odpovědnost za revír vzdělávání náleží ANO.
Babiš není proti
„Osm tříd základní školy stačí. Selským rozumem ušetří stát, ušetří školy, ušetří rodiče,“ uvedl Babiš a dostal tím téma SPD z parametrů „okurkové sezóny“ do vážně míněné veřejné debaty. Plaga musel své námitky obhajovat u premiéra a vysvětlovat mu, že je tento plán mimo realitu.
„Myslím si, že závěr je, že to není na pořadu dne, protože jsme si vysvětlili, že to, co bylo deklarováno, že přinese okamžité úspory, je slepá ulička. Navíc nepravdivá informace,“ řekl Plaga po jednání s Babišem. Mach svoje analýzy brání, ale nakonec zůstává s Okamurou osamocen.
Odpůrci argumentují protisměrným pohybem, kdy by bylo vzhledem k celkovému vývoji v Evropě žádoucí vzdělávání společnosti naopak posilovat, nikoli oslabovat s argumenty, že stát ušetří a pošle lidi dřív do práce.
Nejčastěji uváděnými riziky jsou horší připravenost žáků na střední školy, nutnost rozsáhlé změny přijímacího řízení a učebních plánů, organizační a personální dopady na základní i střední školy či nejistota, zda by očekávané finanční úspory skutečně převážily náklady a související sociální výdaje.
Protiukrajinské lži
Není to poprvé, co se mezi Plagou a Okamurou objevily třecí plochy. Na jaře SPD tvrdila, že vysoký počet ukrajinských dětí v některých školách zhoršuje kvalitu výuky. Okamura prohlašoval, že „na základních školách v první až druhé třídě je často až padesát procent dětí Ukrajinců, kteří neumí česky“.
Ministr oponoval, že ve skutečnosti dosahuje počet dětí ukrajinských běženců jen tří procent ze všech žáků a jejich integrace probíhá úspěšně. Premiér Babiš se za něj nepostavil, přestože SPD pokračuje v šíření vylhaných xenofobních nálad.
Plaga ovšem není jediný z ministrů ANO, do jehož resortu se za přihlížení premiéra vlamuje hnutí SPD. Ještě větší spory mělo s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, jemuž nezapomnělo proticovidová opatření a stavělo se proti jeho návratu do vlády.
Největší spor se vedl na jaře o Národní očkovací strategii, kterou Vojtěch nechtěl zásadně měnit. Cílem podle něj zůstává zvyšování proočkovanosti prostřednictvím dobrovolného očkování a osvěty, což se nezamlouvalo SPD napojené na radikální antivaxerské kruhy.
Do tohoto sporu se zapojila i náměstkyně ministra Vojtěcha Karla Maříková (sic!), která požadovala zásadní revizi této strategie, kritizovala státní podporu propagace očkování a úhrady některých nepovinných vakcín.
Premiér nechával sporu volný průchod a nakonec se přiklonil k polovičatému řešení, že se očkovací strategie nezmění, ale stát nebude propagovat nepovinná očkování, což nepřispěje k lepší kvalitě zdravotní péče zejména starších osob.
Nekomfortní pozice SPD
Není náhoda, že ostatní ministři s výjimkou „vlastního“ Jaromíra Zůny zůstávají stranou kritiky Okamurova hnutí, jež se potýká s hlubšími problémy. Padají mu preference a obává se osudu ČSSD a KSČM kvůli nerovnovážné mesalianci s dominantním ANO.
Ministři nominovaní SPD, kteří patří mezi nejméně viditelné a komunikačně schopné, nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. Ministry dopravy Ivana Bednárika a zemědělství Martina Šebestyána, zaúkolovaného Babišem podporou agrokoncernů, téměř nikdo nezná. Mimořádně slabý ministr obrany Zůna, jenž vedení SPD zatajil finanční podporu dodávek amerických zbraní na Ukrajinu, dodává spíš záporné body.
Okamura si zřejmě vytipoval, že Vojtěch a Plaga mají u Babiše relativně nejslabší politické krytí. U ministra zdravotnictví to premiér nedávno prokázal ostrými „vytýkacími“ dopisy kvůli pomalému tempu práce, zatímco problematičtější podřízené Zuzanu Mrázovou a Aleše Juchelku veřejně hájí.
Lavírující Babiš naslouchá SPD jen z toho důvodu, aby ji konejšil, že jejich nápady bere vážně, i když nakonec téměř nic neprosadí. V podobně nekomfortní situaci jsou i Motoristé, kteří v předtuše volebního debaklu raději vyklidili pozice v říjnových senátních volbách a s výjimkou tří měst i v komunálních volbách. SPD volební výprask čeká.



























