Přečetli jsme za vás: Moudrosti Jany Peterkové aneb První vlna citátů z nové knihy vlastenecké aktivistky
Bývalá moderátorka TV Nova a vlastenecká aktivistka Jana Peterková před měsícem vydala svou knihu Já, dezinformátorka. Naší redakci laskavě poskytla jeden výtisk a já se do něj s chutí začetla. Jsem zhruba v polovině, ale usoudila jsem, že je načase se podělit o několik myšlenek, které mne v knize velmi zaujaly. Slibuji, že brzy si budete moct přečíst dlouhou recenzi.
1 ) „Jen nekonečná láska je skutečná.“
Je trochu podraz citovat z prologu na páté straně. Tímto citátem Peterková odkazuje na knihu konspiračního teoretika Davida Ickeho, která pojednává třeba o Raptiliánech či politických hrátkách. Na druhou stranu je to její vlastní citace. Rozhodně krásný sentiment, ale zní to jako něco, co člověk říká těsně před rozchodem.
2) „… utekla myšlenkami pryč. Tam, kde mohla být. Tam, kam ji možná zavedly jiné volby, jiné chyby. Ty chyby, které člověka stojí všechno, třeba i vlastní klid.“
Tento existencialismus a přijímání následků za vlastní činy je mi vlastně velice blízký jako životní filozofie. Vážně.
3) „Svůj osud si nevybíráme, ten si nás najde sám. Některé události jsou zapsané hluboko v plánu našeho života a vstupují nám do cesty bez ohledu na naši vůli nebo odhodlání.“
Jenže tento citát naprosto rozporuje ten předchozí. Koncept následků vlastních činů vůbec neexistuje a vlastně všechno je jen síla nějakého předem stanoveného osudu. Akorát že vůbec.
4) „Stejně jako ji nenapadlo, že i přes všechna tato zjištění, navzdory času, který odhalil pravdu, jí nálepku dezinformátorky už nikdo neodpáře.“
Otázka je, jak to bude s fiktivní Janou v knize, ale ta skutečná je přece jen pravomocně odsouzená za šíření poplašné zprávy.
5) „Jistě si jako každý miliardář žije s vědomím, že je něco víc než člověk, že je nějaký vyšší živočišný druh, který může ostatním diktovat pravidla a přes jím placené instituce pak jejich životy řídit.“
Správně, každý člověk, který finančně netrpí, je hajzl. Ať žije proletariát!
6) „Věřila, že pokud dokáže udržet tuto vzpomínku, tento digitální otisk doteků a slov, živou ve svém srdci, najde i cestu ven ze spoutání…“
Jen bych se chtěla zeptat… ony se vzpomínky ukládají někam do cloudu?
7) „Jano, ty jsi profesionálka. Jsi schopná absolutně čehokoli, abys upozornila a obhájila svoji pravdu!“
Toto říká jiná postava hlavní postavě pojmenované po autorce. Ale cením tenhle projev sebelásky, mít se rád a umění se chválit je velmi potřebné.
