Předkupní právo na půdu je rizikem. Hromadění pozemků bys se stalo koncentrací politického vlivu

To je nejčastěji zmiňovaným rizikem týkajícím se úmyslu současné vlády uzákonit předkupní právo na půdu pro zemědělce, kteří na ní hospodaří.

Menší sedláci proti

Uvedený úmysl by každopádně byl zásahem do vlastnických práv, a lze tak očekávat stížnost k Ústavnímu soudu. Verdikt lze těžko předjímat, proces přijetí se tím ale téměř jistě zbrzdí. Návrh zákona o přednostním prodeji půdy hospodařícím aktivním zemědělcům hodlá přitom ministerstvo zemědělství (MZe) předložit v příštím roce, s tím, že účinnosti by měl nabýt v roce 2028. Diskutovat se ale o něm začalo hned po změně vedení ministerstva a intenzívní diskuse probíhá i v současnosti, přičemž rozporuplných postojů i rizik přibývá. A to i pro samotné zemědělce.

Ministerstvo zdůvodňuje návrh potřebou omezit spekulativní nákupy půdy a stabilizací podmínek zemědělského podnikání, což má na první pohled svou logiku. Počet nezemědělských firem vlastnících v Česku zemědělskou půdu v posledních letech mnohonásobně vzrostl a výrazně také stoupla cena půdy (loni dosáhla v průměru 372 550 korun za hektar), což snižuje pro zemědělce její dostupnost. Důkazem je i skutečnost, že nezemědělští investoři se loni podíleli na obchodech s půdou již ze 48 procent. I tak ale s návrhem nesouhlasí zejména menší sedláci z rodinných farem a také řada představitelů menších obcí ze Sdružení místních samospráv.