Průlom v zemědělství: EU povolí pěstování odolnějších a zdravějších plodin
Jako největší legislativní revoluci v EU za posledních několik desítek let lze označit záměr umožňující zemědělcům pěstovat plodiny vyšlechtěné moderními metodami. Ty mimo jiné zvyšují odolnost takových plodin vůči suchu, a naopak snižují potřebu ošetřovat je pesticidy.
Příslušným návrhem se mají již v červnu zabývat europoslanci a z kuloárových informací vyplývá, že by měl být skutečně přijat. To by v praxi znamenalo, že zemědělci z EU by mohli komerčně produkovat komodity, u nichž byly cíleně upravené některé vlastnosti novými, a mimo EU již také běžně využívanými biotechnologiemi. Ty se souhrnně označují jako nové genomické techniky (New genomic techniques - NGT).
I když přitom představují NGT plodiny pro pěstitele řadu přínosů, EU se do současné doby jejich produkci, především pro potravinářské účely, vytrvale bránila. Řada zemí EU se proti NGT vymezuje dodnes, jejich počet a vliv ale klesá, a právě proto se předpokládá, že k potřebné liberalizaci konečně dojde. Odpůrci změn přitom argumentují mimo jiné potenciálním negativním vlivem na druhovou pestrost (biodiverzitu), to se ale dosud neprokázalo, přestože se NGT plodiny (i některá hospodářská zvířata) využívají kromě EU po celém světě. I v samotné EU se také mění přístup spotřebitelů a zejména mladá generace nepovažuje NBT za rizikové.
Právě spotřebitelé by navíc měli z využití NGT také prospěch – jednou z vlastností nově vyšlechtěných plodin jsou totiž také lepší nutriční vlastnosti z nich vyráběných potravin v podobě vyššího obsahu pro člověka příznivých látek. V posledních letech pak byla předmětem diskusí v EU také cenová dostupnost geneticky upravených osiv pro menší farmáře. Jejich vývoj je totiž dost nákladný a použití je předmětem licencí (patentů), což pro zemědělce znamená náklady. Náklady pro ně ale znamená i nákup normálních (konvenčních) osiv, a EU slibuje, že ceny NGT se od nich, právě kvůli dostupnosti, příliš lišit nebudou. Využitím NGT naproti tomu zemědělci ušetří na výdajích za zemědělskou chemii, neboť NGT jsou také odolnější vůči škůdcům. To ale také znamená, že technologie NGT nezhoršují, ale naopak zlepšují stav životního prostředí. A kromě toho je jejich využití reakcí na klimatické změny již zmiňovanou vyšší odolností vůči suchu.
Změna v přístupu k nových šlechtitelským metodám v EU je ale i tak kompromisem. Pro komerční pěstování, produkci a prodej by totiž měla být uvolněna jen část NGT, spadající do kategorie 1, což jsou takové NGT, u nichž zásah do genetické informace není nijak zásadní, a výsledné produkty jsou složením a vlastnostmi téměř totožné s dosud využívanými komoditami. Důležité ale je, že do kategorie 1 spadají komodity vyšlechtěné na principu editace genů (CRISPR), při kterých se do šlechtěného organismu nevkládá žádný cizí gen. To je rozdíl oproti geneticky modifikovaným organismům (GMO), kdy se při žádoucí změně vlastností využívají geny z jiných plodin nebo živočichů. V případě, že jsou zásahy do genetické informace významné, budou podle návrhu takové organismy i nadále podléhat přísné regulaci týkající se GMO, což ovšem fakticky znamená zákaz komerčního využití.
Novelizace evropské šlechtitelské legislativy by každopádně měla zvýšit konkurenceschopnost evropských zemědělců na globální úrovni, a to na základě vědeckého poznání, na rozdíl od emotivních argumentů, které dosud převažovaly. Podle v minulosti často opakovaných vyjádření totiž neexistují žádné vědecké důvody k tomu, aby se plodiny generované metodou CRISPR posuzovaly odlišným způsobem než konvenční odrůdy, které mají podobné genetické změny. Rostliny, které prošly jednoduchou a cílenou úpravou genomu pomocí přesného šlechtění a které neobsahují cizí geny, jsou tak podle vědců „přinejmenším“ stejně bezpečné jako odrůdy odvozené běžnými šlechtitelskými technikami. Vědecký přístup k posuzování nových šlechtitelských technologií přitom podporují prakticky všechny biologické autority na území ČR, včetně Akademie věd. Povolování nových NGT pak má mít na starosti Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), což je pro změnu nejdůležitější evropská autorita. Spotřebitelé, ale ani ochránci přírody by se tak neměli nových technologií ani produktů z nich obávat.
