Motoristický TASS: Filip Turek se úplně odbrzdil a šíří prokremelské konspirace o válce na Ukrajině
Filip Turek má zřejmě pocit, že provokací není nikdy dost. Z rozpoutání války na Ukrajině obviňuje „liberální elity“, což je typický narativ Kremlu. Oslovuje tím voliče SPD a KSČM nebo se chce zalíbit svému mentorovi Václavu Klausovi?
Premiér Andrej Babiš v lednu vyslovil přání, že nechce v médiích slyšet o Filipu Turkovi, jehož kontroverze poškozují celou vládu. Buď to nemyslel vážně, protože mu vyhovuje, že nepříliš důvtipný poslanec s hroší kůží ruku v ruce s Petrem Macinkou odvracejí pozornost od probíhajícího ovládnutí státu „state capture“. Nebo je tak slabý, že v zájmu udržení vlády rezignoval na korekce i nejextrémnějších výstřelků Motoristů a SPD.
Komedie kolem summitu NATO
Poslanec se zbytečnou funkcí vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green deal, který nemá co pohledávat (stejně jako ostatní zmocněnci) na jednání vlády, má asi pocit, že se o něm málo mluví, a proto se odbrzdil v nedělní Partii. Pokračoval v motoristické komedii kolem účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře.
„Pan prezident dle našeho úsudku není vhodným kandidátem jenom proto, že byl předsedou výboru. To, že se někdo v něčem vyzná a je voják, neznamená, že může rozhodovat o tom, za co utratíme stamiliardy. Měl by o nich jednat pan premiér,“ sdělil Turek. Žaluje, že prezident prý pomlouvá vládu v zahraničí.
Poslanec je zřejmě natolik zaneprázdněný bojem s větrníky, že si nepovšiml, že Petr Pavel nic takového nenavrhuje. Prezident se chce zúčastnit neformálního, společensky pojatého jednání a premiér by podle jeho mínění hájil vládní politiku.
Babiš navíc po několika otočkách a hlavně po inspekční návštěvě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Praze prohlásil, že dvě procenta HDP na obranu vláda letos splní a alianční závazky bude plnit. Pověřil ji, aby sehnala chybějících dvacet miliard korun, které předtím sebrala v původním rozpočtu Fialovy vlády.
V čem je rozpor?
Premiér kvůli tomu dokonce najal dalšího vládního zmocněnce Jakuba Landovského, jenž kudy chodí, tudy vykládá, že letošní splnění dvou procent HDP je ložená věc. V jeho případě může jít ovšem jen o marketingovou virtuální realitu, jelikož nedoceňuje, že stojí na tekutém písku Babišovy názorové neukotvenosti.
Pokud bychom ale v tuto chvíli vzali vážně, že vláda chce spojenecké závazky plnit, není moc jasné, v čem hledají Motoristé rozpor. To je i dlouhodobá pozice prezidenta, který k jejich plnění vyzývá konzistentně. Zásadní rozdíl v této věci mezi hlavou státu a vládou neexistuje, kromě dětinské trucovitosti macinkovců, vyžívajících se v žabomyších válkách bez ohledu na zájmy České republiky.
Prezident nepomlouvá vládu v zahraničí, jak fabuluje Turek. Vláda se vyčleňuje na okraj evropského spektra sama. Ministr zahraničí Petr Macinka poškodil zemi servilní podporou Putinova trojského koně Viktora Orbána, jenž utrpěl drtivou volební porážku.
Česku neprospěly ani jeho povýšené výroky na adresu německých politiků, kteří se zúčastnili sudetoněmeckých dnů v Brně. Motoristé si nemohou připustit, že prezident Pavel je v Evropě a NATO respektovanou osobností, zatímco Macinka a Turek jsou jen okrajové figurky, které nikdo s výjimkou Ficovy vlády nebere vážně.
Za válku mohou liberálové?
Filip Turek ovšem každým dnem prokazuje, že by byl ještě kontroverznějším ministrem zahraničí než Macinka. O tom přesvědčil i v Partii, kde znovu rozvíjel konspirační teorie o počátku války na Ukrajině. Opíral se přitom i o postoje bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana, což vzhledem k jejich východní orientaci nemůže překvapit.
Turek míní, že Ukrajina je ve válečném stavu kvůli naivistické, idealistické politice liberálních politiků. „Já si myslím, že říkat pravdu a mít realistický přístup k zahraničním vztahům je právě dobré i pro ty, kteří teď jsou díky těmto idealistickým přístupům bohužel ve válečném stavu.“
Lépe by to nenapsala ani ruská státní agentura TASS. Turek navázal na lednové vyjádření při návštěvě Kyjeva. Už tehdy vykládal, že za válku na Ukrajině může špatná zahraniční politika Západu a rozšiřování NATO, v imperiálním pojetí Kremlu tedy i o Českou republiku.
Putinova pravda
Stejnou rétoriku, že za válku na Ukrajině mohou západní liberální politici, používá „shodou okolností“ i Vladimir Putin. Rusko podle něj není hlavním viníkem konfliktu, ale reaguje jen na kroky Západu. Putin opakovaně prohlásil i pro agenturu TASS, že konflikt vyvolaly západní státy, mimo jiné rozšiřováním NATO.
Putin také tvrdí, že Západ používá Ukrajinu jako nástroj proti Rusku a nese odpovědnost za eskalaci války tím, že ji podporuje dodávkami zbraní. Oficiální ruská pozice tedy zní, že za válku na Ukrajině mohou politické elity západních zemí, které údajně vytvořily podmínky vedoucí ke konfliktu a následně jej prodlužují podporou Ukrajiny.
Putinovy narativy se zásadně liší od výrazně převládajícího hodnocení většiny západních vlád, mezinárodních organizací a odborníků na mezinárodní právo, kteří za hlavního viníka považují ruskou agresi. Kritici Putinových výroků argumentují, že přesouvá odpovědnost za rozhodnutí Kremlu na vnější aktéry a prezentuje Rusko jako oběť údajné západní zvůle.
Motoristé se vyžívají v politické nekorektnosti, je to jejich politický styl, a proto jistě ocení podobný kalibr. Otázka zní, co sleduje Filip Turek tím, že bez uzardění papouškuje kremelské svinstvo neboli Putinovu „pravdu“? Vysvětlení může být dvojí.
Motoristé se v obavách z poklesu preferencí pokoušejí zaujmout zradikalizované voliče SPD a KSČM náchylné naslouchat podobným konspiračním teoriím. Nebo se chce Turek zalíbit mentorovi Motoristů Václavu Klausovi, kterého trápí, že je vláda údajně příliš proukrajinská, ačkoli ořezává pomoc Kyjevu na všech frontách.
Pro čelného domácího advokáta Kremlu je to málo. Klaus by byl nejraději, kdyby vláda zaplnila mezeru po Orbánově výpadku. Netečný premiér Babiš směřuje k této metě s radikálními souputníky v závěsu mílovými kroky.
