Klempířův nový job: Hledá sedm miliard na televizi a nesmí jít z daní. Není sám, kdo si z lidí dělá srandu
Ministr Klempíř prožívá ve vládě jeden těžký zápas za druhým. Hned na začátku se musel vzdát představy, že se nebudou rušit poplatky pro veřejnoprávní média, hnutí ANO je totiž zrušit chce. Následně k tomu, co si nepřál, musel vypracovat zákon, který byl však natolik nekvalitní, že ho vláda zahodila a připravuje jiný. Teď nově Klempíř před veřejností vysvětluje, že 7 miliard na provoz médií vláda nevezme z daní, ale „někde je najde.“
To bizarní vyjádření o víkendu obletělo sociální sítě. Ministr Klempíř trval na tom, že po přesunu do státního rozpočtu média veřejné služby nebudou platit daňoví poplatníci, protože vláda v rámci přesunu financování nezvýší daně. Na první pohled to samozřejmě nedává žádný smysl: už současný rozpočet je tvořen téměř celý z daní, takže když peníze na média půjdou z něj, logicky jdou z daní. Klempíř to ví, působí, jako by si pomalu z lidí dělal legraci.
Podobný argument ale používají i další vládní politici. Že by až tak podceňovali schopnost svých voličů prohlédnout, že je to nesmysl? Těžko říct. Každopádně, Klempíř slíbil, že peníze na média vláda „někde najde.“ V době, kdy si každý rok 300 miliard půjčujeme, to zní skoro jako banalita, ale málo peněz to ani pro státní kasu není.
Nicméně když přijmeme Klempířovu rétoriku, tak najít peníze se dá jen několika způsoby: buď stát něco navíc vybere, zvedne nějakou daň či jiný poplatek, což ale Klempíř odmítá. Nebo stát zlepší výběr stávajících daní, což možná bude mít Klempíř na mysli. Alena Schillerová totiž už zavádí zpět do akce daňovou kobru, která má vyhmátnout daňové úniky. A pak je tu ještě EET, od které si vláda slibuje nižší desítky miliard navíc.
Zdroje tedy jsou, ale nejde o nic jiného než daně. Ať už nové, nebo jen důsledněji vybírané. Způsoby, jakými se politici snaží tuhle základní a snadno pochopitelnou realitu přepisovat, jsou čím dál kreativnější a je v nich čím dál méně pravdy.
Vývoj kolem ministra Klempíře a jeho návrhu na reformu veřejnoprávních médií jsme probrali také v nové epizodě podcastu Padni komu padni, jehož volnou část si můžete poslechnout zde:
