Blázinec v Bruselu: Eurokomisaři si stěžují na slabý dojezd svých elektroaut, sami je ale lidem vnucují
Mít škodolibou radost není hezké, ale při čtení textu, který vyšel ve středu 27. května na webu Politico, ji pocítí mnoho lidí. Rozebírají se v něm stížnosti eurokomisařů, tedy nejvyšších úředníků Evropské komise, kvůli jejich vlastním elektromobilům. Sama Komise v roce 2022 v rámci své ekologické zavilosti nařídila, že je musí používat. A světě div se, komisařům se nelíbí, že jejich elektrická auta nedojedou na jeden zátah, když jednou měsíčně pendlují mezi Bruselem a zasedáním Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Aby byla taškařice dokonalá, tak předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová jezdí dál autem se spalovacím motorem. Přestože veřejnost a automobilky přesvědčuje o tom, aby se takové vozy přestaly vyrábět.
Web Politico podrobně a každý den sleduje, co se děje nejenom v Evropě, ale také v centru Evropské unie v Bruselu, jak pracuje a co navrhují Evropská komise a Evropský parlament. Europarlament kvůli naprosto nesmyslnému starému politickému handlu, zasedá jak v Bruselu samotném, tak jednou měsíčně na několik dní i ve francouzském Štrasburku. Toto parlamentní stěhování stojí podle odhadů evropské daňové poplatníky ročně stovky milionů eur. Některé informace zmiňují i částku miliardu eur. Jsou to vyhozené peníze. Ale nic se na tom dlouhá léta nemění. Jen ta částka pořád roste. No a teď přišla kvůli dojíždění pro chudáky eurokomisaře (tím českým je exministr Jozef Síkela, o kterém se moc neví, co vlastně dělá) patálie s užíváním elektromobilů.
„Evropští komisaři jsou rozladěni tím, že jejich cesty do Štrasburku vyžadují zastávku na lucemburské čerpací stanici, kde musí dobít své elektromobily, jejichž baterie totiž nedokážou zvládnout 440 kilometrů dlouhou trasu z Bruselu,“ napsalo Politico. A škodolibě připomíná, že „jejich stížnosti se shodují s názory politických skupin a průmyslových lobbistů, kteří tvrdí, že Komise prosazuje zelenou transformaci rychleji, než to umožňují spotřebitelské návyky nebo dobíjecí infrastruktura.“ K tomu dodejme, že se nejedná pouze o některé politiky a automobilky, kdo si stěžuje, je to i část veřejnosti, která na některé problémy s rozvojem elektromobility upozorňuje. Právě obavy z malého možnosti dojezdu a nedostatku nabíjecích stanic bývají velkým argumentem, Teď na to první tvrdě narazili i eurokomisaři.
Jak píše Politico, Evropská komise o takzvané ekologizaci svého vozového parku rozhodla v roce 2022 během prvního funkčního období Ursuly von der Leyenové. Aktivita byla potvrzena loni v prosinci s tím, že Komise nakoupí 128 elektrických vozidel. Podle tiskového oddělní Komise tvoří elektromobily v současné době zhruba 80 procent vozového parku této instituce.
Podívejme se dál, co „chudáci“ eurokomisaři při cestách na trase Brusel – Štrasburk – Brusel zažívají. Opět citujme Politico, protože to popsalo pregnantně: „Otázka nutnosti zastávek na dobíjení byla vznesena během zasedání kolegia komisařů na začátku tohoto roku poté, co si jeden komisař stěžoval na nepohodlí spojené s elektromobily… Alternativou bez zastavení na dobíjení je pomalejší jízda po dálnici, aby se šetřila energie baterie. Ale to ve skutečnosti nefunguje, řekl jeden úředník pracující pro rozčileného komisaře, jemuž byla zaručena anonymita, aby mohl mluvit upřímně… Cesta se tímto způsobem může protáhnout až na sedm hodin, uvedl další úředník,“
Jak vidíme eurokomisaři a eurokomisařky se topí v problémech. Maďarský komisař Olivér Várhelyi prý občas cestoval do Štrasburku s týmem v dodávce a oficiální elektroauto nechal doma.
Existuje i jednodušší, levnější a rychlejší cesta z Bruselu do Štrasburku. Dá se jet vlakem a trvá to 3 hodiny a 45 minut. To ale komisaři odmítají, protože by prý během cesty mohli potřebovat vést citlivé telefonní hovory.
O tom, že Evropská komise v této věci moc tlačila na pilu a že to nebylo správné, svědčí i další věci. Komise totiž nakonec ustoupila v otázce emisních cílů pro evropské automobilky a povolila po roce 2035 všechny typy pohonných jednotek, pokud značky zohlední klimatické kompenzace. Jenže něco takového se netýká vlastních zaměstnanců Komise. S jednou výjimkou.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nejezdí elektromobilem. Komise uvádí, že její vůz musí být z bezpečnostních důvodů pancéřovaný. No a žádný vhodný pancéřovaný elektromobil prý není k dispozici. Nevím, proč právě von der Leyenová má mít pancéřované auto, ale to se těžko změní.
Aby toho nebylo málo, tak Komise má už v červenci představit svůj další plán elektrifikace. Má mít údajně opět velmi ambiciózní cíle. „Musíme urychlit elektrifikaci našeho hospodářství, průmyslových provozů, způsobu vytápění našich domácností i mobility,“ uvedla před časem von der Leyenová.
A co ty dojezdy? Ty se vyřeší kdy? A kdy začne sama šéfka Evropské komise jezdit elektroautem?
