Vidlákův majstrštyk: Konečná končí a komunisté kotví na smetišti dějin. Kdo zhasne poslední?
Kateřina Konečná oznámila, že nebude obhajovat post předsedkyně KSČM. Stane se řadovou členkou poté, co riskantním spojením s pochybným dezinformátorem Danielem Sterzikem alias Vidlákem vystrojila komunistům ve volbách pohřeb. Jejich propad do bezvýznamnosti nabývá trvalého charakteru.
Europoslankyně Konečná dala po propadáku formace Stačilo! v loňských sněmovních volbách, kde získala proti očekávání jen 4,3 procenta hlasů, svoji funkci k dispozici. Volební sjezd KSČM se bude konat koncem května a měl by po půlročním tápání nastavit nový směr.
Konečná couvá
Nebude to tak jednoduché. Konečná je po upozadění provařených matadorů stále nejviditelnější představitelkou strany, už se viděla ve vládní pozici a těšila se, jak bude měnit režim. Alespoň tuto budoucnost projektu blogera Daniela Sterzika alias Vidláka přisuzovala drtivá většina předvolebních průzkumů.
Lídryně hnutí Stačilo! před volbami téměř neopouštěla obrazovku zejména komerčních televizí a vzhledem ke skutečné politické váze měla nadstandardní účast v dalších mainstreamových médiích. Hra na „moderní levici“ po vzoru podobně neúspěšného německého Spojenectví Sahry Wagenknechtové ovšem nevyšla a od té doby KSČM klesají preference k současným dvěma procentům.
Konečná měla podle svých slov „neskutečné množství nominací“, a kdyby chtěla, patrně by funkci vzhledem k totální personální vyprahlosti strany obhájila. Rozhodla se však vycouvat, k čemuž jistě přispívá i dezolátní stav zadlužené strany s minimální šancí na znovuvzkříšení.
Nebudu mlčet
„Z politiky určitě neodcházím,“ píše Konečná. „Na evropské úrovni se stále valí jeden nesmysl za druhým, Ukrajina je na prvním místě a peněženky občanů v ohrožení.“ Obrat v evropské a zahraniční politice podle ní s příchodem Babišovy vlády nenastal.
„A nebojte, k ničemu nebudu mlčet. Teď je čas nabrat síly na nové boje, které nás čekají! A já do nich chci jít připravená v plné polní,“ uzavřela status Konečná. Chce se prý naplno věnovat práci europoslankyně, kde má ovšem i vzhledem k osobní nezařazenosti v žádné frakci nulový vliv.
Naposledy se Konečná pochlubila svojí prací v Evropském parlamentu v dubnu, kdy hlasovala proti výraznou většinou přijatému usnesení odsuzujícímu pokračující útoky Ruska proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině a vyzývajícímu členské státy k masivnímu navýšení vojenské podpory Ukrajině.
Tak je to se vším. Konečná řídnoucím domácím fanouškům vykládá, a nejen ona, jak bojuje za české zájmy, ale výsledkem je čistá nula. Jenže dosluhující předsedkyni KSČM díky pečlivě budovanému mediálnímu obrazu lidé aspoň znají, ale kdo zná Krajču a Rouna? Tak si je stručně představme.
NATO je nepřítel
O něco známější je v radikálně levicových kruzích místopředseda Milan Krajča, jenž dříve vedl neblaze proslulý Komunistický svaz mládeže. Tato radikální organizace vycházející z učení Marxe, Engelse a Lenina usiluje o překonání kapitalismu s konečným cílem vybudování komunistické společnosti.
Dlouholetý aktivista dodnes sedí ve výkonném výboru Světové rady míru, kolaborantského spolku založeného a placeného Moskvou už v sedmdesátých letech v době studené války. Organizuje řadu protiválečných iniciativ zaměřených proti západním strukturám a hlavně NATO, které považuje za „nepřítele míru“.
V roce 2023 Krajča patřil s nestorem pravověrných komunistů Josefem Skálou k organizátorům petice proti česko-americké obranné smlouvě DCA. „Uvedená smlouva je smlouvou vazalskou, likvidující zbytky suverenity naší země,“ prohlašoval tehdy.
Výrazně konfrontační ideologický proud ve straně zastupuje také mluvčí a volební manažer KSČM Roman Roun, jenž kandidoval jako lídr Stačilo! v Pardubickém kraji. Podobně jako Krajča je „mírovým“ aktivistou a kritikem vojenských operací NATO. Fialovu vládu označil za největší hrozbu pro Českou republiku.
Radikalizace nebude stačit
Další kandidáti na předsedu zatím nejsou veřejně známi, ale i z vyjádření Konečné lze vytušit, kudy se nové vedení KSČM bude ubírat nehledě na to, jak skončí vyprázdněná slupka Stačilo!. Nepochybně směrem ke stále větší radikalizaci a oslovování voličů z okraje levicového spektra, zklamaných z příliš „měkké“ politiky Babišovy vlády – včetně trvání na vystoupení z NATO a EU a třídním boji.
Šance na úspěch je minimální, což si myslí i někdejší místopředseda KSČM Jiří Dolejš, vyloučený loni kvůli nepohodlným názorům. „Prohra KSČM a Stačilo! je jasným vzkazem, že tato cesta je zarubaná. I když Stačilo! asi bude mít ještě jistou setrvačnost, žádnou politickou budoucnost nemá,“ myslí si Dolejš.
Vidlákova samolibost zasadila komunistům takovou ránu, že se z ní už nevzpamatují. Je to svým způsobem majstrštyk, který se může zapsat do učebnic politologie, jak zničit stranu zevnitř. I když v případě Vidláka to (snad) nebyl záměr, ale naprosto chybný odhad situace a přecenění vlastních sil.
Pod vodu přitom stáhl i komunistické revolucionáře, kteří stále doufají v ideu socialismu. Doufat mohou, ale všichni už vědí, jak to dopadlo. Otázka tedy stojí jinak, kdo v KSČM zhasne poslední?
