Maďarsko po volbách: Magyar jde na věc. Co bude s Orbánem?

Náznaky toho, že přijdou velké změny, pouštěl Péter Magyar už v týdnech před volbami. A po nich se do toho pořádně obul. Prezidenta Tamáse Sulyoka označil za nezpůsobilého a vyzval ho k odstoupení, přestože Sulyok krátce po volbách oznámil, že Magyara jmenuje premiérem dle zvyklostí na ustavující schůzi nového parlamentu. Kromě toho pak Magyar vyzval k rezignaci předsedu Ústavního soudu a nejvyššího státního zástupce, a to s tím, že pokud neodstoupí do 31. května, nová vláda je okamžitě odvolá. Když revoluce, tak revoluce.

Ostatně, tento Magyarův prudký nástup připomíná Orbánovy kroky v roce 2010, kdy také poprvé vyhrál s ústavní většinou a nazval své vítězství „revolucí ve volbách“. Během prvního roku přijal přes 200 nových zákonů, nový volební systém a úplně novou ústavu, kterou tedy teď Magyar opět vymění za jinou.

Magyar rovněž už zčásti představil, jak bude vypadat jeho vláda. Z pohledu zvenku je zajímavé, že v souladu se svými sliby obnoví některá ministerstva. Například ministerstvo školství, zdravotnictví, životního prostředí a sociálních věcí. Tato ministerstva za Orbá­na nebyla. Naopak Maďarsko již nebude mít pozici ministra pro církve, církevní diplomacii a národní politiku.

A prozradil rovnou i několik personálií. Novou ministryní zahraničí se má stát zkušená diplomatka Anita Orbánová (není příbuzná s odcházejícím premiérem). Ministrem hospodářství a energetiky bude István Kapitány, manažer se zkušenostmi z globálního managementu ropného giganta Shell. Ten má mít na starost rozjezd maďarské ekonomiky. A ministrem zdravotnictví bude lékař Zsolt Hegedűs, který má za sebou úspěšnou kariéru v Anglii a jehož oslavné tanečky při volební noci obletěly sociální sítě, včetně těch českých.

Vše mu hraje do karet

Krátce po volbách začalo být znát, že mezinárodní prostředí Magyarovu výhru vítá. Velmi rychle posílil forint. A nakonec, Ukrajina oznámila, že brzy bude opět zprovozněn ropovod Družba. Magyar bude ale muset vyřešit jeden velký rébus: jak dostat do Maďarska 10 miliard eur z evropských dotací, které vyprší už na konci srpna. Evropské komisi musí reformy, či alespoň jejich věrohodný plán představit co nejdřív. Jednou z prvních by mělo být připojení Maďarska k Úřadu evropského veřejného žalobce neboli lidově k evropskému prokurátorovi.

Okamžitý průvan pak Ma­gyar plánuje rovněž ve veřejnoprávních médiích, jež by se však možná přiléhavěji měla nazývat státními. Jen pár příkladů proč. Před volbami 2022 byl za celou kampaň do státní televize M1 jen jednou pozván zástupce opozice, a to na 15 minut. Péter Magyar nebyl hostem této televize rok a půl a po volbách byl pozván až čtvrtý den. Před volbami tato televize opakovaně pouštěla například video moderátorů komerčního kanálu TV2 o tom, proč volí Orbánův Fidesz. A dalo by se pokračovat do nekonečna. V Maďarsku zkrátka došlo k naprostému politickému ovládnutí veřejnoprávních médií. Výzvou pro Magyara bude tento stav napravit a bude namístě ostra­žitost, zda bývalé vládní kanály jen nepromění v obdobně fungující kanály nové vlády. Jeho voliči to však zřejmě nechtějí.

A co přesně s nimi Magyar plánuje? Druhý den po volbách řekl, že jejich zpravodajství nechá zcela zastavit, dokud nebude nestranné. To může působit jako nepřijatelný zásah do fungování médií. Nicméně s ohledem na jejich stav možná nebude dávat smysl nic jiného než úplný restart. Že se Magyarovým voličům jeho počínání líbí, napovídají i první povolební průzkumy. Dle agentury Medián, jejíž předvolební odhad mandátů byl nejblíž reálnému výsledku, by měla Tisza nyní podporu dokonce 66 % rozhodnutých voličů, kdežto Orbánův Fidesz jen 25 %. Takhle nízkou podporu neměl Fidesz 30 let. Na druhou stranu, v Maďarsku bývá zvykem, že po volbách v průzkumech ještě zesiluje vítěz, po těch v roce 2022 měl Fidesz také kolem 60 %.

Nevídaný obrat na venkově

Fiasko Orbánovy strany, která tak dlouho působila neohrozitelně, vykreslují podrobněji další čísla. Nejvíc šokující je, jak moc se obrátila podpora voličů na venkově, konkrétně v obcích pod 5000 obyvatel. Podpora Orbána tam klesla o více než 200 tisíc hlasů, kdežto Magyar tam naopak získal o 450 tisíc hlasů více než minulá opozice. Jelikož celkový rozdíl byl mírně přes milión hlasů, je právě přepsání letitých pozic venkova to, co o výsledku rozhodlo nejvíce.

To částečně nabourává i převažující představu posledních let o rozdělení společností v celé Evropě. Tedy především to, že v krizích poslední dekády se společnosti „západu“ rozdělily povětšině na dvě poloviny, které jsou v zásadě nepropustné. A že například to, koho kde volí město a koho venkov, je téměř nezměnitelné a rozdílné výsledky voleb jsou dané akorát tím, kdo tentokrát více mobilizoval v „těch svých“ oblastech. Jenže v Maďarsku najednou vidíme, že je možné voličskou podporu venkova naprosto změnit.

Samozřejmě by se to dalo vysvětlovat i tím, že Magyar neměl tak fundamentálně odlišnou nabídku než Orbán. Na druhou stranu, pořád šlo o stranu, jež chce těsnou integraci v EU, přijetí eura a odstřižení od ruských energií. To je přece jen velký rozdíl a jsou to typicky „městské“ nebo zkrátka liberální postoje. Že s takovýmto programem někdo tak drtivě ovládl venkov, musí být dané ještě něčím jiným.

V případě Magyara to zřejmě bude především nevídaná kontaktní kampaň. Za dva roky navštívil přes 700 obcí, přičemž běžně jezdil i do těch menších než tisíc obyvatel. Například v samotném závěru kampaně byl v sedm ráno v obci Ráckeve, kde na něj takhle brzo přišlo plné náměstí. Předchozí maďarská opozice měla i ve velkých městech jen velmi malou pozornost, kdežto Magyar naplnil náměstí ve fideszovských pevnostech, jako býval dřív Győr (Ráb) či Miškovec.

Fidesz v otřesu

Není tedy divu, že i na druhé straně stále doznívá zemětřesení. ­Orbán vystoupil několik dní po volbách v prvním větším rozhovoru pro YouTube kanál Patrióta. Řekl, že je stále v šoku a přemýšlí, v čem byl slabý. Zároveň překvapil oznámením, že chce překopat svůj poslanecký klub. „Náš klub byl stavěn pro vládnutí, ale teď je úplně jiná situace. Bude potřeba jiný typ osobností, jiní poslanci. Budu podporovat významnou přestavbu.“ To znamená, že Orbán a lidé kolem něj ve vedení strany donutí některé poslance rezignovat na svůj mandát. Sám prý nechá stranu vyhodnotit, jestli ho dál potřebuje jako kapitána, nebo jej posadí na střídačku. Jenže ono stále platí, že strana je Orbán sám.

Přesto se už ozývají kritické hlasy i zevnitř. Kandidátka Fide­szu na poslankyni v budapešťském obvodu a vládní tajemnice pro pomoc obětem násilí Nóra Királyová v rozhovoru pro deník Népszava řekla, že od Orbána „postrádala rezignaci hned během volebního večera a postrádá ji doteď“. Rovněž se omluvila za „nenávistnou kampaň“ Fideszu a řekla, že patřila mezi lidi, kteří se jí snažili zabránit. Lidé podle ní nevolili Fidesz proto, že „měli dost veřejné debaty z posledních let, veřejné atmosféry a země bez následků“. Takto kritická prohlášení opravdu nebývala u Orbánovy strany ve zvyku.

Je ale pravda, že Orbán má stále postavení ikony v globálních konzervativních kruzích, především u MAGA hnutí. Právě v Maďarsku se konala evropská variace konzervativní konference CPAC. A Ma­gyar už avizoval, že jí zruší podporu ze státních peněz. Orbán je vůbec v unikátní situaci, pořád je globálně známý politik a myšlenkový lídr mezinárodního proudu, přitom ale právě utrpěl historickou prohru ve volbách ve vlastní zemi.

Magyar vs. Slováci

Ještě však zpátky k tomu, co vše změní v mezinárodním poli Péter Magyar. Příznivci Orbána z řad českých politiků velmi rychle přispěchali s odsudky Magyarových slov o Benešových dekretech. Ten prohlásil, že musí v tomto tématu přenastavit vztahy se Slovenskem, konkrétně pak řekl, že požaduje, aby slovenský parlament zrušil nedávno přijatý zákon, který umožňuje trestat zpochybňování Benešových dekretů. Říká tedy skoro totéž co dříve Orbán. Ten ještě letos v lednu označil dekrety za „nepřijatelný příklad principu kolektivní viny“. Před volbami však Magyar mluvil ještě ostřeji. Tvrdil, že jako premiér by vyhostil z Maďarska slovenského velvyslance, Roberta Fica pak nazýval „Orbánovým socanským kámošem“. Teď se trochu začíná vyjasňovat, co byla jen předvolební rétorika a co bude střízlivější povolební diplomacie.

České publikum pak mohl Péter Magyar překvapit tím, že Maďarsko opět vstoupí do Mezinárodního trestního soudu, pouhý rok poté, co Orbán oznámil jeho vystoupení a přijal v Maďarsku Benjamina Netanjahua, na nějž je vydán soudem v Haagu mezinárodní zatykač. Magyar na tiskovce potvrdil, že Netanjahua pozval do Budapešti na výročí povstání roku 1956, protože takto zval všechny státníky, kteří mu gratulovali k výhře ve volbách. Krátce nato však na další dotaz odpověděl, že kdo je pod mezinárodním zatykačem, musí být v Maďarsku zadržen. Z toho lze číst, že Netanjahu nakonec spíše nedorazí.

Jednání s Evropskou komisí jsou také nejasná. Komise prý Magyarovi připravuje soupis ­podmínek, jež musí splnit pro obnovení dotací. Jenže Magyar už vzkázal, že hodlá plnit vlastní čtveřici podmínek a reforem, které pro Maďarsko ordinuje on a jeho strana. Jako by Maďarsko už navždy muselo na všechno jít vlastní cestou, a to i zpátky k jádru Evropské unie.

Velkolepým vítězstvím Magyara vše teprve začalo. Maďarsko čeká nová ústava, nový volební systém, v podstatě úplně nový stát. To, co jste četli v předcházejících odstavcích, jsou jeho první obrysy.